Vegetariánství

Autor: Lukáš Gavnar | 14.9.2011 13:31 | 1 komentářů | Přečteno: 4318 krát

Vegetariánství

Vegetariánství je výživový styl, kdy člověk nejí maso. Když se myslí maso, myslí se veškeré maso, tedy nejen hovězí a vepřové, ale ani ryby, kuřata. Jezení masa nestačí, vegetariáni nejí ani sádlo, vnitřnosti, želatinu (vyrábí se z kostí) a ani výtažky z krve. Naopak vegetariáni jí všechny druhy sýra, mléko a mléčné výrobky, vejce, más

čti více

Ozónová díra - kratší referát

Autor: Jana Malá | 5.1.2011 19:10 | 6 komentářů | Přečteno: 11718 krát

Vznik ozonové díry

Od roku 1930 jsou vyráběny halogenované uhlovodíky (freony), které jsou použity v chladicích a hnacích médiích, v aerosolech, nadouvadlech, hasicích přístrojích a čisticích prostředcích. V roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza (která se později potvrdila), že freony, ač mnohdy několikrát těžší než vzduch, pronikají do stratosféry (10 až 50 km nad povrch Země),

čti více

Sopky

Autor: Tom Lexís | 26.1.2010 14:56 | 0 komentářů | Přečteno: 4728 krát

Co je to sopka??
Sopka je vlastně díra v zemi. Touto dírou tryská do vzduchu ohnivá směs plynů, vodních par, popela a kusů roztavených hornin. Částečky vulkanického popela spadnou k zemi, usadí se a ztuhnou ve světle šedou horninu. Za miliony let vytvoří jednotlivé vrstvy lávy vulkanickou horu, většinou charakteristického kuželovitého tvaru s kráterem na vrcholu. Četné vulkány vznikají pod mořskou hladinou. Sopky položily základy některým ostrovům.

čti více

Tsunami

Autor: Tom Lexís | 26.1.2010 14:02 | 0 komentářů | Přečteno: 4364 krát

Tsunami (nebo též cunami; z japonského slova znamenající vlna v přístavu) je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti. Místo tsunami je někdy nesprávně používán termín přílivová vlna, ale z vědeckého pohledu se jedná o různé děje.

čti více

Zemětřesení

Autor: Tom Lexís | 26.1.2010 13:51 | 0 komentářů | Přečteno: 4572 krát

Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů. Větší zemětřesení se proto obvykle vyskytují v těch oblastech světa, kterými významné zlomy procházejí (západní pobřeží Ameriky, východní Asie a ostrovy mezi ní a Austrálií, Kavkaz, Turecko a Írán, Středomoří atd.) Studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie.

čti více

Plži v Čr

Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:52 | 0 komentářů | Přečteno: 4556 krát

Hlemýžď zahradní

Náš největší plž, místy hojný, obývá listnaté lesy, křovinatá místa i zahrady především v nížinách. Rád se zdržuje na vápenitém podkladu třeba na zdech zřícenin. Má ulitu až čtyři centimetry vysokou a právě tak širokou. Dožívá se až šesti let. Živí se rostlinami. Je to obojetník, v květnu až v srpnu klade až šedesát vajíček do vyhrabaných jamek v zemi. V suchém období se uzavírá šlemovitým výměškem, na zimu ještě silnějším vápenitým víčkem. Přezimuje od října až do dubna.

Plzák lesní

Je to statný, až 15 cm dlouhý plž, jeden z našich největších slimáků. Najdeme jej na vlhkých místech v lesích i zahrádkách. Lem chodidla má vždy žlutooranžový. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou (mršiny zvířat, trus, rostliny, houby..). Je to obojetník-klade až 500 vajíček do hromádek do země

čti více

Pletiva

Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:50 | 0 komentářů | Přečteno: 3143 krát

Jsou soubory buněk, které tvoří tělo rostlin, mají také své specifické vlastnosti a funkce. Vznikají stejně jako tkáně živočichů – dělením a diferenciací (rozrůzněním) buněk. Dělí se na pletiva dělivá a pletiva trvalá. Příkladem dělivého pletiva je meristém, jeho buňky si trvale uchovaly schopnost dělení. Jsou z něho vybudovány nejmladší části rostlinných orgánů (například vrcholový meristém je ve vzrostném vrcholu stonku a kořene).

čti více

Plasmid

Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:49 | 1 komentářů | Přečteno: 3223 krát

Plazmid (též plasmid) je malá kruhová molekula DNA schopná sebereplikace, kterou můžeme najít v cytoplazmě některých archeí, bakterií a u několika málo skupin eukaryot. Množí sev bakteriální buňce nezávisle na bakteriálním chromosomu. Je relativně samostatná a může se předávat mezi buňkami
Jedna bakteriální buňka může obsahovat 0 až desítky plazmidů.

čti více

Pavouci

Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:47 | 1 komentářů | Přečteno: 3951 krát

Nezasvěceným připadají pavoukovci pravděpodobně stejní jako hmyz, kterému jsou podobní stavbou těla, mají však čtyři páry končetin. Vzhledem k masožravému způsobu výživy a schopnosti tvořit vlákno vykazuj mnoho odchylek od typických členovců. Protože všichni pavoukovci jsou masožraví, jsou dobře přizpůsobeni k chytání a usmrcení kořisti. Mají dobře vyvinuté chelicery a dokáží svou kořist znehybnit pomocí jedu. Také někteří zástupci hmyzu dokáží tvořit vlákna, ale pouze pavouci produkují množství různých typů vláken, z nichž každý má svou zvláštní funkci a vzniká v různých žlázách.

čti více

Panda Velká

Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:46 | 2 komentářů | Přečteno: 6141 krát

Třída:savci
Řád:šelmi
Čeleď:medvědi
Výška:stojící samec 1,5 metru,samice bývají o něco nižší
Hmotnost:až 120 kilogramů
Výskyt:jihozápadní čína

Zajímavost
Panda velká se denně věnuje šesnáct hodin i více hodin příjímání potravy,ale za tuto celou dobu stráví jen tolik,co sežera za tu necelou hodinu.Panda velká má nejsilnější stoličky ze všech šelen na světě.Sežerou až 12-14 kiligramů za jednu hodinu trávy a lystí ze stromů.

čti více