referáty
nejnovější referáty
Kyseliny
Autor: Tom Lexís | 10.12.2009 11:47 | 2 komentářů | Přečteno: 6742 krát
DEFINICE
Kyseliny jsou sloučeniny, které ve vodných roztocích kromě kationtů vodíku neodštěpují žádný jiný kationt.
PŘÍKLADY
HNO3
- kyselina dusičná
HF
- kyselina fluorovodíková
H2SO4
- kyselina sírová
H2S
- kyselina sirovodíková
ROZDĚLENÍ
Kyseliny můžeme rozdělit například takto:
KYSELINY
Kyslíkaté
HNO2, H3PO3
Bezkyslíkaté
HCl, HBr
Silné
HI, H2SO4
Slabé
HCN, H2CO3
Středně silné
HF, H3PO4
NÁZVOSLOVÍ
Bezkyslíkaté kyseliny
Jejich názvy se tvoří slovem kyselina a přidáním koncovky -ová k názvu původní sloučeniny.
HF
- kyselina fluorovodíková
HCN
- kyselina kyanovodíková
H2S
- kyselina sirovodíková
Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny)
Názvosloví kyselin záleží na oxidačním čísle (náboji) kyselinotvorného prvku. Podíváme se na vzorec H2SO4. Z něj vidíme, že iontů vodíků je 2, síry 1 (jednička se nepíše) a kyslíků 4. Náboj kationtu vodíku je +1, a protože vodíku máme dva, celkový náboj je +2. Kyslík má náboj -2 a z toho vyplývá, že celkový náboj je -8. Součet nábojů se musí rovnat nule. Co se týče síry, její náboj x budeme muset zjistit jednoduchou rovnici: sečteme si všechny náboje po pořádku +2 + x -8 = 0. Řešení: x= +6
Po zjištění oxidačního čísla si odvodíme název tak, že k názvu kyselinotvorného prvku (v tomto případě k síře) přiřadíme odpovídající koncovku. Podle tabulky si tu koncovku vyhledáme. Bude to vypadat následovně: síra + -ová = kyselina sírová.
Jestliže prvek tvoří v témže oxidačním čísle dvě čí více jednoduchých oxokyselin, zpřesňují se názvy těchto oxokyselin tak, že pomocí číslovkových předpon se vyjádří počet vodíků (předpona hydrogen-).
Příklad:
HPO3
- kys. hydrogenfosforečná
H3PO4
- kys. trihydrogenfosforečná
HAsO2
- kys. hydrogenarsenitá
H4SiO4
- kys. tetrahydrogenkřemičitá
<
Tabulka koncovek kyslíkatých kyselin
koncovka
příklad
vzorec
I
- ná
kyselina bromná
H+IBr+IO-II
II
- atá
kyselina olovnatá
H2+IPb+IIO2-II
III
- itá
kyselina boritá
H+IB+IIIO2-II
IV
- ičitá
kyselina uhličitá
H2+IC+IVO3-II
V
- ičná
- ečná
kyselina dusičná
kyselina chlorečná
H+IN+VO3-II
H+ICl+VO3-II
VI
- ová
kyselina sírová
H2+IS+VIO4-II
VII
- istá
kyselina jodistá
H+II+VIIO4-II
VIII
- ičelá
kyselina osmičelá
H2+IOs+VIIIO5-II
GRAFICKÉ VZORCE
Grafické vzorce znázorňují nejen složení molekuly, ale i způsob vazby mezi jednotlivými ionty. Pro napsání grafického vzorce kyseliny budeme se řídit následujícími postupy a pravidly:
1. Vypočítáme oxidační číslo každého prvku molekuly.
2. Ke každému iontu musí vést takové množství čár (vazeb), které odpovídá zjištěnému oxidačnímu číslu v b.1.
3. V bezkyslíkatých binárních kyselinách kationt vodíku H+, který se při chemických reakcích může vyměnit na jiný kationt, se připojuje k kyselinotvornému prvku přímo.
4. V kyslíkatých kyselinách kationt vodíku H+, který se při chemických reakcích může vyměnit na jiný kationt, se připojuje k kyselinotvornému prvku přes kyslík.
5. Mezi ionty se stejným znamínkem náboje nesmí být spojení (kromě některých sloučenin například peroxidů).
Příklad 1. Kyselina chlorovodíková - H+ICl-I.
Grafický vzorec: H-Cl
Příklad 2. Kyselina chlorná - H+ICl+IO-II.
Grafický vzorec: H-O-Cl
Příklad 3. Kyselina dusitá - H+IN+IIIO2-II.
Grafický vzorec: H-O-N=O
Příklad 4. Kyselina fosforečná - H3+IP+VO4-II
Grafický vzorec:
H-O
H-O-P=O
H-O/
Příklad 5. Kyselina manganistá - H+IMn+VIIO4-II
Grafický vzorec:
//O
H-O-Mn =O
\O
CHEMICKÉ VLASTNOSTI
Kyseliny reagují:
1) se zásadotvornými oxidy; vzniká sůl a voda:
H2SO4 + K2O = K2SO4 + H2O - síran draselný + voda
2) s amfoterními oxidy; vzniká sůl a voda:
6HCl + Al2O3 = 2AlCl3 + 3H2O - chloritan hlinitý + voda:
3) s hydroxidy (reakce neutralizace); vzniká sůl a voda:
H2S + 2LiOH = Li2S + 2H2O - sulfid litný + voda
4) s amfoterními hydroxidy; vzniká sůl a voda:
2HNO3 + Zn (OH)2 = Zn (NO3)2 + 2H2O - dusičnan zinečnatý + voda
5) se solemi; vzniká nová kyselina a nová sůl:
a) silná kyselina "vytlačuje" ze soli slabší kyselinu:
2HI + Na2SiO3 = H2SiO3 + 2NaI - kyselina křemičitá + jodid sodný
b) kyselina po reakci je těkavější než před reakcí:
2H3PO4 + 3K2S = 3H2S + 2K3PO4 - plynný sirovodík + fosforečnan draselný
c) vytvořená sůl je nerozpustná ve vodě:
H2S + Cu(NO3)2 = 2HNO3 + CuS - kyselina dusičná + sulfid měďnatý (sraženina)
6) kyseliny (s výjimkou dusičné, koncentrované sírové a některých jiných) reagují s kovy, které v pořadí chemické aktivity jsou vlevo od vodíku:
POŘADÍ CHEMICKÉ AKTIVITY
Li
K
Ba
Ca
Na
Mg
Al
Be
Mn
Zn
Cr
Fe
Cd
Co
Ni
Sn
Pb
H2
Sb
Cu
Hg
Ag
Pt
Au
Růst chemické aktivity
vzniká sůl a plynný vodík.
2HCl + Zn = ZnCl2 + H2 - chlorid zinečnatý + plynný vodík
HCl + Cu = nereagují
Komentáře (2)
školaPřidat komentář
přihlášení
o webu
sponzor webu
Sponzorem portálu jsou referatyzababku.cz,referáty pro vás na zákázku!
