Kyseliny

Autor: Tom Lexís | 10.12.2009 11:47 | 1 komentářů | Přečteno: 4036 krát

DEFINICE
Kyseliny jsou sloučeniny, které ve vodných roztocích kromě kationtů vodíku neodštěpují žádný jiný kationt.

PŘÍKLADY
HNO3
- kyselina dusičná

HF
- kyselina fluorovodíková

H2SO4
- kyselina sírová

H2S
- kyselina sirovodíková

ROZDĚLENÍ
Kyseliny můžeme rozdělit například takto:

KYSELINY

Kyslíkaté
HNO2, H3PO3
Bezkyslíkaté
HCl, HBr
Silné
HI, H2SO4
Slabé
HCN, H2CO3
Středně silné
HF, H3PO4

NÁZVOSLOVÍ
Bezkyslíkaté kyseliny
Jejich názvy se tvoří slovem kyselina a přidáním koncovky -ová k názvu původní sloučeniny.

HF
- kyselina fluorovodíková

HCN
- kyselina kyanovodíková

H2S
- kyselina sirovodíková

Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny)
Názvosloví kyselin záleží na oxidačním čísle (náboji) kyselinotvorného prvku. Podíváme se na vzorec H2SO4. Z něj vidíme, že iontů vodíků je 2, síry 1 (jednička se nepíše) a kyslíků 4. Náboj kationtu vodíku je +1, a protože vodíku máme dva, celkový náboj je +2. Kyslík má náboj -2 a z toho vyplývá, že celkový náboj je -8. Součet nábojů se musí rovnat nule. Co se týče síry, její náboj x budeme muset zjistit jednoduchou rovnici: sečteme si všechny náboje po pořádku +2 + x -8 = 0. Řešení: x= +6
Po zjištění oxidačního čísla si odvodíme název tak, že k názvu kyselinotvorného prvku (v tomto případě k síře) přiřadíme odpovídající koncovku. Podle tabulky si tu koncovku vyhledáme. Bude to vypadat následovně: síra + -ová = kyselina sírová.
Jestliže prvek tvoří v témže oxidačním čísle dvě čí více jednoduchých oxokyselin, zpřesňují se názvy těchto oxokyselin tak, že pomocí číslovkových předpon se vyjádří počet vodíků (předpona hydrogen-).

Příklad:

HPO3
- kys. hydrogenfosforečná

H3PO4
- kys. trihydrogenfosforečná

HAsO2
- kys. hydrogenarsenitá

H4SiO4
- kys. tetrahydrogenkřemičitá

<

Tabulka koncovek kyslíkatých kyselin

koncovka
příklad
vzorec

I
- ná
kyselina bromná
H+IBr+IO-II

II
- atá
kyselina olovnatá
H2+IPb+IIO2-II

III
- itá
kyselina boritá
H+IB+IIIO2-II

IV
- ičitá
kyselina uhličitá
H2+IC+IVO3-II

V
- ičná
- ečná
kyselina dusičná
kyselina chlorečná
H+IN+VO3-II
H+ICl+VO3-II

VI
- ová
kyselina sírová
H2+IS+VIO4-II

VII
- istá
kyselina jodistá
H+II+VIIO4-II

VIII
- ičelá
kyselina osmičelá
H2+IOs+VIIIO5-II

GRAFICKÉ VZORCE
Grafické vzorce znázorňují nejen složení molekuly, ale i způsob vazby mezi jednotlivými ionty. Pro napsání grafického vzorce kyseliny budeme se řídit následujícími postupy a pravidly:

1. Vypočítáme oxidační číslo každého prvku molekuly.

2. Ke každému iontu musí vést takové množství čár (vazeb), které odpovídá zjištěnému oxidačnímu číslu v b.1.

3. V bezkyslíkatých binárních kyselinách kationt vodíku H+, který se při chemických reakcích může vyměnit na jiný kationt, se připojuje k kyselinotvornému prvku přímo.

4. V kyslíkatých kyselinách kationt vodíku H+, který se při chemických reakcích může vyměnit na jiný kationt, se připojuje k kyselinotvornému prvku přes kyslík.

5. Mezi ionty se stejným znamínkem náboje nesmí být spojení (kromě některých sloučenin například peroxidů).

Příklad 1. Kyselina chlorovodíková - H+ICl-I.
Grafický vzorec: H-Cl

Příklad 2. Kyselina chlorná - H+ICl+IO-II.
Grafický vzorec: H-O-Cl

Příklad 3. Kyselina dusitá - H+IN+IIIO2-II.
Grafický vzorec: H-O-N=O

Příklad 4. Kyselina fosforečná - H3+IP+VO4-II
Grafický vzorec:
H-O
H-O-P=O
H-O/

Příklad 5. Kyselina manganistá - H+IMn+VIIO4-II
Grafický vzorec:
//O
H-O-Mn =O
\O

CHEMICKÉ VLASTNOSTI
Kyseliny reagují:

1) se zásadotvornými oxidy; vzniká sůl a voda:
H2SO4 + K2O = K2SO4 + H2O - síran draselný + voda

2) s amfoterními oxidy; vzniká sůl a voda:
6HCl + Al2O3 = 2AlCl3 + 3H2O - chloritan hlinitý + voda:

3) s hydroxidy (reakce neutralizace); vzniká sůl a voda:
H2S + 2LiOH = Li2S + 2H2O - sulfid litný + voda

4) s amfoterními hydroxidy; vzniká sůl a voda:
2HNO3 + Zn (OH)2 = Zn (NO3)2 + 2H2O - dusičnan zinečnatý + voda

5) se solemi; vzniká nová kyselina a nová sůl:
a) silná kyselina "vytlačuje" ze soli slabší kyselinu:
2HI + Na2SiO3 = H2SiO3 + 2NaI - kyselina křemičitá + jodid sodný

b) kyselina po reakci je těkavější než před reakcí:
2H3PO4 + 3K2S = 3H2S + 2K3PO4 - plynný sirovodík + fosforečnan draselný

c) vytvořená sůl je nerozpustná ve vodě:
H2S + Cu(NO3)2 = 2HNO3 + CuS - kyselina dusičná + sulfid měďnatý (sraženina)

6) kyseliny (s výjimkou dusičné, koncentrované sírové a některých jiných) reagují s kovy, které v pořadí chemické aktivity jsou vlevo od vodíku:

POŘADÍ CHEMICKÉ AKTIVITY

Li
K
Ba
Ca
Na
Mg
Al
Be
Mn
Zn
Cr
Fe
Cd
Co
Ni
Sn
Pb
H2
Sb
Cu
Hg
Ag
Pt
Au

Růst chemické aktivity

vzniká sůl a plynný vodík.
2HCl + Zn = ZnCl2 + H2 - chlorid zinečnatý + plynný vodík
HCl + Cu = nereagují

Hodnocení: 2.8/5 (34 hlasů)

Komentáře (1)

Napsal: | 31.5.2015 14:34 | Odpovědět

:-Dje to velice hezké až na par vysvětlení..krásné

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !