referáty
nejnovější referáty
90. LÉTA 19. STOLETÍ, SVĚTOVÁ A ČESKÁ POEZIE
Autor: Jana Murčá | 11.9.2010 19:15 | 2 komentářů | Přečteno: 5575 krát
· konec 19. století = literární moderna, poezie – symbol., mystická, dekad., impresion., novoklas., unamistická, civilistní, metafyz.
· dosavadní úspěšný rozvoj společnosti umožňoval optimistický pohled na skutečnost
· koncem století – změna : rychlé životní tempo, konkurenční boj, katastrofické představy, chaos a dezorientace
· růst napětí, neshod a kritické pozornosti ke každodenní realitě, odmítnutí hodnot a ideálů měšťanské společnosti 19. století
· pesimistický životní pocit, beznaděje, obdiv k silnému jedinci, jeho vůli k moci, odmítnutí demokracie, útok na křesťanství
· nový životní pocit souvisí i s vlnou spiritualismu
· odraz v literatuře – proměny směrů, zvláště v poezii ( hledání nového uměleckého slohu, cest ), vyjádření odporu spisovatelů ke společnosti, její morálce a vkusu, zdůrazňování svobody jedince ( individualismus ), prosazování nových estetických
norem – rozmanitost stylů, směrů, žánrů a různá východiska, idealistické teorie, náboženské představy, radikálně revoluční názory
· společné rysy - soustředění na vnitřní život člověka, jeho senzibilitu ( citlivost smyslů a nervů na podněty )
- právo na osob. vidění světa, pravdivé, nezastřené vyjádření os. zkušeností, prožitků, nálad bez falešných ohledů, zábran morálky
- symbolika, mystika, čisté umění ( lartpourlartismus ), destrukce, ale i bohatá metaforičnost a rýmy
IMPRESIONISMUS
· z latinského impressio = dojem, původně malíři Monet, Renoir, Degas, sochař Rodin, skladatel Debussy
· malířství – jasné, čisté barvy, vystižení bezprostředního dojmu, nálady( hra světel a stínů ), mozaika barev, neurčité kontury
· Monetův obraz Omprese – zachycuje východ slunce na mořské hladině
· v literatuře – sdělení bezprostředního subjektivního dojmu, vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle ( smutek, radost,
melancholie, nostalgie ), potlačení rozumové účasti na obsahu, volné řazení zrakových a sluchových dojmů
( melodičnost ), v popředí lyrika, zvláště přírodní, lyrizace prózy ( uvolnění kompozice, oslabení příběhu )
· Verlaine, Sova, Hlaváček, Šrámek
SYMBOLISMUS
· reakce na realismus, naturalismus i impresionismus
· vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazových pojmenování ( přenášení významů, vyslovení abstraktní nebo skryté představy, nečekané spojování představ – rozvoj básnické obraznosti ), důraz na hudebnost verše, podmanivá působivost, snaha vsugerovat pocit, volný verš
· Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, Mallarmé, Březina, Sova, Hlaváček
DEKADENCE
· z francouzského décadence = úpadek, úsilí o „ čisté umění “ ( lartpourlartismus – umění pro umění )
· zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem, pocity rozkladu a smrti ( únik z reálného světa, který básníkům připadal těsný, úzký, nedokonalý, do světa snů, k mystice – víra v nadpřirozený svět, v Boha )
· Verlaine, Mallarmé, Wilde, Hlaváček, Karásek ze Lvovic
FRANCIE - „ prokletí básníci “ ve své době nepochopeni ( tvorbou a živ. postojem pobuřovali měšť. morálku ), otvírali cestu nové poezii
CHARLES BAUDELAIRE – básník, překladatel, kritik, do češtiny přeložen Vrchlickým, protiměšťácký postoj, bohémský život v Paříži
· lyrická sbírka KVĚTY ZLA ( odsouzena z mravnostních důvodů k pokutě ), titul – spojení představy krásy a zla ( oxymóron )
· provokující otevřenost, pobuřující cynismus – hledá krásu i v ošklivosti
· b. ZDECHLINA – syrový obraz rozkladu, hniloby x závěr : skutečná krása mrtvých lásek, kontrast život x smrt, krása je v pravdě
· b. O´, JÁ TĚ ZBOŽNUJI – zoufalství, milostná zklamání x uctívání krásy, láska x pohrdání, láska přináší radost, ale i zklamání
· b. VZTAHY – vztah člověka k přírodě = harmonie, bohatá obrazotvornost, fantazie, citlivost, dojmy sluchové, čichové, vizuální
· posmrtně byly vydány MALÉ BÁSNĚ V PRO´ZE
· B. přínos – hledání harmonie, čistoty x skutečný svět, touha po kráse a jejím pravdivém, citlivém vyjádřením, bohatá
obrazotvornost, fantazie, lyrismus, vytříbená forma, cynismus a otevřenost pobuřuje měšťáky
PAUL VERLAINE – představitel symbolismu, bohémský způsob života, toulky Evropou s Rimbaudem, za jeho postřelení vězněn
· b. BÁSNICKÉ UMĚNÍ – programová, obohatil paletu moderní poezie o nové pocity a odstíny, vyzdvihl improvizaci a hudebnost
· formulace principů symbolické poezie : obsahová neurčitost, básnění náznakem a odstínem, vnitřní opravdovost, citovost,
subjektivita, hudebnost, představivost a sen, vsugerovat čtenáři pocit – nálada okamžiku
· SATURNSKÉ BÁSNĚ, GALANTNÍ SLAVNOSTI, MOUDROST
· b. PODZMNÍ PÍSEN – přelož. mnoha básníky, pocit vzbuzené podzimní přírodou – nejistota, beznaděje, symboly, rytmus verše
JEAN ARTHUR RIMBAUD – „ božský rošťák “, dokonalé básnické dílo vytvořil ve svých 15-19 letech, uveřejněno jen v časopisech
· pokusy dosáhnout obnovy básnické inspirace, dospět k nové básnické řeči, zákl. u. prostředek – protiklad, sen se prolíná s realitou
· ILUMINACE – posmrtně vydal Verlaine
· b. MÉ BOHÉMSTVÍ – výraz odporu k soudobé společnosti, básníkův životní postoj, tuláctví, pocit spokojenosti, štěstí a klidu
· b. VEČERNÍ MODLITBA – bohémství, tuláctví – snaha šokovat čtenáře, sonet
· b. OPILÝ KORÁB – snová b. – fantazie, obrazotv., obraz bouřlivé plavby, metafory – symbolický obraz básníka totožného s lodí
· b. SAMOHLÁSKY – zvuk každé samohlásky spojuje s barvou
· R. poezie – bezprostř. osobní zážitek, fantazie, metafory, zvukomalba, spisov. jazyk i obraty z periferie, kritika města, otevřenost
STÉPHANE MALLARMÉ – hudební koncepce poezie, nejen libozvučnost hlásek, ale hudebnost poezie v její podstatě
· FAUNOVO ODPOLEDNE
PAUL VALÉRY – básník a esejista, žádá od poezie formální dokonalost a básnickou čistotu
· svou symbolistickou abstraktně intelektuální poezii vytvářel v duchu novoklasicismu, MLADÁ PARKA, HŘBITOV U MOŘE
BELGIE
ÉMILE VERHAEREN – obraz průmyslov. velkoměsta, venkova, symbolismus, civilismus – sociální revolta, obavy o člověka i budoucnost
· sbírka CHAPADLOVITÁ MĚSTA
MAURICE MAETERLINCK – dramatik a básník píšící francouzsky, Nobelova cena
· prvotina SKLENÍKY – člověk není schopen rozhodovat o vlastním životě, je hříčkou v rukách osudu
ANGLIE
OSCAR WILDE – dramatik, básník, prozaik, představitel anglické dekadence
· BALADA Z ŽALÁŘE V READINGU, DE PROFUNDIS – umělcova pokorná zpověď
USA
WALT WHITMAN – průkopník civilismu, severoam. básník, publicista, hlasatel demokracie ( b. O SOBĚ ZPÍVÁM )
· sbírka STÉBLA TRÁVY – nový obsah – moderní život, civilizace, volný verš, oslava všedních věcí, přírody, lidské práce
· rozmanitost světa a života, protiklady, nové pojetí krásy a pravdivosti, nová forma – pásmo dojmů a představ – lyrika, hudba slov
NĚMECKO
RAINER MAIRA RILKE – rodák z Prahy, vývoj od impresionismu, dekadence k hymnickým meditacím , moderní poezii
· KNIHA HODIN, ELEGIE Z DUINA, SONETY ORFEOVI, NOVÉ BÁSNĚ – o životě, lásce, utrpení, smrti
CHRISTIAN MORGENSTERN – básník, poezie „ kouzla se slovy i fantazií “, představivost, dobový humor, ironie, intelektuální protest
· ŠIBENIČNÍ PÍSNĚ – vyplývají ze složky jazykové, PALMSTROM – těžiště v obsahu
RUSKO
ALEXANDER ALEXANDROVIČ BLOK – symbolista, prvotina VERŠE O KRÁSNÉ DÁME, poema DVANÁCT ( po říjnové revoluci 1917 )
ČESKÁ LITERATURA
· prohloubení politické krize ( nedořešen boj za politickou svobodu národa, sociální rozpory ) – rozchod kultury s vládnoucí společností, pocity hořkého zklamání a osamocenosti --- program negace dosavadních společenských a uměleckých ideálů
· Generace 90. let – zformulovala MANIFEST ČESKÉ MODERNY, popírali dosavadní tradiční umění, chtěli něco zcela nového
· Machar, sova, Březina, Mrštík, Šlejhar, Krejčí, Šalda
· bez jednotného uměleckého programu ( různorodost zaměření spisovatelů ), nonkonfirmus, odlišnost od předchozí generace, individualismus, právo na osobité pojetí tvorby, senzualita, „ otvírání oken do Evropy “
· umělecké směry – česká moderna – impresionismus, symbolismus, vitalismus
protispolečenští buřiči – satanismus
moderní revue – dekadence, lartpourlartismus
nový kult – anarchismus ( úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí autority státu )
antimilitarismus ( hnutí odmítající válku ), civilismus ( oslava moderní technicky a civilizace )
vitalismus ( oslava života, přírody, radost, citové a smyslové prožitky )
ČESKÁ MODERNA
JOSEF SVATOPLUK MACHAR - autor Manifestu Č. m., mluvčí generace Čes. mod., představitel reali. subjektivní a politické lyriky, satirik
· úředník ve Vídni, ale podíl na českém politickém a kulturním životě; před 1.světovou válkou nepřítel prázdného vlastenectví a klerikalismu; po válce názorové rozpory, stoupenec krajně pravicové pozice
· raná tvorba – sbírka CONFITEOR I. – III. ( z latinského zpovídám se, vyznávám ) – společenská a politická lyrika
· polemické zaměření, pocit zklamání, rozchod s dosavadní literaturou, soustředění na vlastní nitro, nálady, subjektivní obsah poezie, provokativní otevřenost, kritika měšťáctví, falešné morálky, frázovitého vlastenectví, ironie, výsměch
· sbírka ČTYŘI KNIHY SONETŮ – tón zklamání, vyjádření pocitů generace
· b. SONET O SOBĚ – individualismus, nelhostejnost, charakterizuje smysl své tvorby
· b. SONET O DĚJINÁCH SONETU – char. předchůdců, proti bohaté metaforičnosti a zdobnosti, významová stránka poezie
· sbírka TRISTIUM VINDOBONA ( žalozpěvy z Vídně ) – inspirace Ovidiem, kritika české politiky, skepse do budoucnosti
· sbírka ZDE BY MĚLY KVÉST RŮŽE – kritika měšťanské společnosti – pokrytectví, zbabělosti, osudy žen, ironie, sarkasmus
· totéž v románě ve verších MAGDALÉNA
· pozdní lyrika – obrat : hledá pozitivní východiska, ideály – nachází je v antice – básn. cyklus SVĚDOMÍM VĚKŮ
· přínos : kritika měš. společnosti, církve, realistický, střízlivý, otevřený, strohý provokující pohled na skutečnost, subjektivní a politická lyrika, veršovaná epika, forma – satira, ironie, sarkasmus, nadsázka, záliba v sonetu, prozaizace poezie
ANTONÍN SOVA – představitel Č. m., impresionista a symbolista, básník české krajiny ( rodného kraje )
· impresionistická přírodní lyrika – KVĚTY INTIMNÍCH NÁLAD – b. U ŘEK – krajinomalba, zachycení okamžiku, odstíny
· Z MÉHO KRAJE – citlivý vztah k rodnému kraji, barevnost, smysl pro odstíny, vnímavost
· SOUCIT A VZDOR – výraz revolty, odporu, vzpoury, hudebnost
· ZLOMENÁ DUŠE – rozpor snu a skutečnosti, volný verš
· symbolistická poezie – JEŠTĚ JEDNOU SE VRÁTÍME – 2 okruhy motivů ( sad, plavba) určeny ročním obdobím ( jaro,podzim )
· symbolické obrazy pro vyjádření duševního stavu lyrického hrdiny ( smutek, hořkost, nemožnost uskutečnit krásné a velké životní představy ), ne přírodní, ale intimní lyrika, forma vyjádření – střídání tázacích a oznamovacích vět
· ÚDOLÍ NOVÉHO KRÁLOVSTVÍ – vrchol individualismu, vidina budoucí společnosti – šťastná země soc. vykoupení, motiv poutníka – básník se z hor snů vrátil k zemi, návrat do reálného světa – ne uklidnění, ale disonance, patetický verš
· ZPĚVY DOMOVA – reakce na první světovou válku, vyznání vztahu k národu, domovu, odpor k válce
· přínos : citlivý vztah k rodnému kraji, básnický impresionismus a symbolismus, lyrika přírodní a intimní, obrazy krajin, sociální cítění a patos aktivního boje, vzdoru, mnohotvárnost a tvůrčí proměnlivost, patetický verš i píseň
OTOKAR BŘEZINA – představitel Č. m., symbolista, myšlenkový vývoj od pochmurných nálad až k sociální humanitě, kontakt s duchovnem
· TAJEMNÉ DÁLKY – b. MOJE MATKA – hymnický výraz, patos, ústřední postava = sám básník, vztah k mrtvé matce, samoty
· SVÍTÁNÍ NA ZÁPADĚ – oxymóron, západ – smrt je vykoupením z pozemského utrpení
· b. TYS NEŠLA – neurčitost tématu, obraz duševního stavu lyrického hrdiny, osobitý výraz, široký proud obraznosti
· VĚTRY OD PO´LŮ – vrchol abstrakce, filosofie smyslu života, soucit, bolest, láska
· STAVITELÉ CHRÁMU, RUCE – spojení člověka s vesmírem, optimističtější víra v budoucnost, mlhavá představa o sbratření
· 2 knihy esejí – HUDBA PRAMENŮ, SKRYTÉ DĚJINY
· přínos : bezmezné obrazové bohatství, zhuštěný, hymnický ráz, patos, citovost, kosmické vizionářství, bohatý jazyk, hudebnost
MODERNÍ REVUE
KAREL HLAVÁČEK – představitel č. dekadence, skupina kolem časopisu MODERNÍ REVUE
· POZDĚ K RÁNU – neskutečná krajina, snový pohádkový měsíc, přelom mezi nocí a dnem, melancholie, zmar, marnost
· MSTIVÁ KANTILÉNA – vzpurné revoltující tóny, symbol odboje – motiv gézů ( nizozemský odboj proti Španělům )
· b. SVOU VIOLU JSEM NALADIL CO MOŽNO NEJHLOUBĚJI, HRÁL KDOSI NA HOBOJ
· tematická neurčitost, snovost krajiny pozdě k ránu, smutek, marnost, úzkost, monotónnost, hudebnost, melodičnost
JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC – iniciátor a představitel č. dekadence kolem Moderní revue, vůdčí básník č. dekadence
· ZAZDĚNÁ OKNA – b. SPLÍN – vše je chmurné, smutní, šedí, země je znavena
ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI
VIKTOR DYK – největší ironik, romantik, reflexivní lyrik, právník a politik, výraz negace, vzpoury, skepse, odmítavý individualista
· A PORTA INFERI, SÍLA ŽIVOTA, MARNOSTI – osobitý výraz, ironie, sebeironie, úsečnost, sevřenost, pointa i paradox
· SATIRY A SARKASMY, POHÁDKY Z NAŠÍ VESNICE – satiry, ironicky komentuje dobové dění, prodejnost politiků
· MILÁ SEDMI LOUPEŽNÍKŮ – balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě, anarchismus, lyrické postavy, dialogy, vášeň a síla
· LEHKÉ A TĚŽKÉ KROKY, ANEBO, OKNO, POSLEDNÍ ROK – „ válečná tetralogie “ – 1. sv. v., myšlenka národa a státní samostatnosti, výzvy k odvaze, činu – vliv na národní sebevědomí v době vzniku sbírky i později, obavy o osud národa
· b. ZEMĚ MLUVÍ – těžký osud lidí, utrpení, odsouzení lhostejnosti a nečinnosti, výzva k obraně vlasti, k boji za svobodu,
varování před zradou, nutnost oběti – zrada je zkázou národa
· DEVÁTÁ VLNA – alegorická sbírka, rozpor ideálů skutečnosti, melancholie, předtucha smrti
FRANTIŠEK GELLNER – žurnalistický satirik, bohémský způsob života ( anarchistická revolta )
· AT PO NÁS PŘIJDE POTOPA, RADOSTI ŽIVOTA – doba antiliterárního stylu
· využití dobových forem lidové zábavy, pravidelný verš, popěvek, písně, neobrazné vyjadřování, přímé pojmenování, velkoměsto
· zdánlivě cynický výsměch, ironie, otevřenost až šokující, věcnost, racionální pohled, forma osobní zpovědi – lyrický hrdina
FRÁNˇA ŠRÁMEK – vězněn za antimilitaristické postoje, hluboký vztah k rodnému kraji
· ŽIVOTA BÍDO, PŘEC TĚ MÁM RÁD – vztah k životu, buřičství, výsměch, b. CURRICULUM VITAE, PÍŠOU MI PSANÍ
· MODRÝ A RUDÝ – anarch. útok na společnost, na rakouský militarismus, b. RAPORT – vojenské hlášení, protiválečný protest
· SPLAV – milostná lyrika, vyjádření vztahu člověka k přírodě, radost ze života, odraz válečných hrůz, oslava domova, vitalismus
· RÁNY, RŮŽE – verše z doby konce 1. republiky a okupace – vlastenectví a odpor k fašismu
· přínos : smyslová obraznost, impresionismus, vitalismus, oslava životních hodnot
KAREL TOMAN – redaktor Národních listů, bohémský život, toulky po Evropě, projev vzdoru proti omezenosti, v cizině si uvědomil svou
náležitost k rodné zemi – návrat, cesta k smíru a harmonii, chvále života, přísná autokritika, hluboký osobní prožitek
· POHÁDKY KRVE – vliv dekadence a symbolismu, láska k ženě a životu x kritika měšťáctví, b. PÍSENˇ - obraznost, kontrasty
· TORZO ŽIVOTA – boj s individualismem, životní aktivita, sen o svobodném životě, soucit s trpícími, harmonizující tendence
· MELANCHOLICKÁ POUTˇ, SLUNEČNÍ HODINY – prožitky z cest, tulácká zkušenost, sociální motivy i touha po domově
· VERŠE RODINNÉ A JINÉ – převaha harmonie, vrchol – MĚSÍCE – 12 básní s obrazy proměn přírody a lidské práce
· HLAS TICHA, STOLETÝ KALENDÁŘ – meziválečné období, koloběh života, b. VLASTNÍ PODOBIZNA
· přínos : vyjádření hloubky prožitku, vývoj od bohémství, tuláctví a neklidu k harmonii, přilnutí k rodné zemi, strohý výraz
S. K. NEUMANN – složitý básnický vývoj od dekadence a symbolismu přes anarchismus, civilismus,… až ke komunismu, proletářům, …
· redaktor časopisu NOVÝ KULT, ČERVEN
· JÁ APOŠTOL NOVÉHO ŽITÍ, APOSTROFY HRDÉ A VÁŠNIVÉ, SATANOVA SLÁVA MEZI NÁMI – symb,dekad,satanis
· SEN O ZÁSTUPU ZOUFAJÍCÍCH – cesta od individualismu k lidské společnosti, od symbolů ke konkrétním pojmenováním
· KNIHA MLÁDÍ A VZDORU – projev anarchismu
· KNIHA LESŮ VOD A STRÁNÍ – přírodní a milostná lyrika ( vitalismus, naturismus ), parafráze modliteb
· NOVÉ ZPĚVY – oslava civilizace, techniky, moderního života, velkoměsta, tematická novost, obraznost, prolínání motivů
PETR BEZRUČ – syntéza všech proudů poezie přelomu století – realismus, symbolismus, impresionismus i sociální proud
· SLEZSKÉ PÍSNĚ – obraz sociálního a národnostního útisku na Ostravsku, výzva k odboji, bída havířů, beskydských horalů
· Úvodní báseň ČERVENÝ KVĚT – obraz kaktusu s jediným rudým květem = symbol vzpoury, vlastního osudu, jediné sbírky
· nový typ sociální balady b. MARYČKA MAGDO´NOVA, b. KANTOR HALFAR
· básníkova autostylizace – b. JÁ, b. TY A JÁ, HORNÍ, OSTRAVA ( výraz vzdoru, nenávisti ) ,b. ŠKAREDÝ ZJEV ( dekadence ),
· přínos : prolínání lyričnosti, epičnosti a dramatičnosti, ironie, útočnosti i melancholie, sociální poezie, jazyk – nářeční prvky, forma – obsahová hutnost – krátké, úsečné verše, rým, převaha daktylského rytmu, vzrušené apostrofy, hyperbola, otázky, ironie
Komentáře (2)
Napsal: | 11.9.2010 19:18 | Odpovědět
"JEAN ARTHUR RIMBAUD" co je to za jméno? Tak bych se nechtěl jmenovat. 
NA rozdíl od tebe něco dokázal! 
Přidat komentář
přihlášení
o webu
sponzor webu
Sponzorem portálu jsou referatyzababku.cz,referáty pro vás na zákázku!
