Plzeň

Autor: Tom Lexís | 6.11.2010 21:22 | 0 komentářů | Přečteno: 1976 krát

Statistické údaje 

Počet částí : 8
Katastrální výměra : 12474 ha
Počet obyvatel : 173000
Z toho v produkt. věku : 110713
Průměrný věk : 39.25
nadmořská výška : 311 m

Území a podnebí

Plzeň (náměstí) leží v nadmořské výšce 311 m v tzv. Plzeňské kotlině, kterou ze severu uzavírá Krkavecká pahorkatina, na jihovýchodě Radyňská vrchovina a na východě Radečské pásmo. Plzeňská kotlina je nejvýchodnější a zároveň nejnižší část ze západočeské pánve. 

V Plzni se spojují čtyři největší řeky pánve - Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Úhlava přitéká od Klatov a vlévá se do Radbuzy, přicházející od Staňkova, v jižní části Doudlevec v blízkosti vodárny v nadmořské výšce 302 m. Radbuza protéká dále Plzní a za měšťanským pivovarem se vlévá v nadmořské výšce 299 m do Mže. Ta přitéká do města od Radčic a teče dále pod Rooseveltův most. Úslava přitéká od Šťáhlav, protéká Božkovem, Lobzy, Letnou a v Doubravce u kostela sv. Jiří v nadmořské výšce 297 m se vlévá do Mže. 

Celé město leží na třech diluviálních terasách různých výšek, jež vznikaly odvodňováním původního jezera. 

Podloží Plzeňské kotliny tvoří algonkické břidlice. Na mnohých místech si prorazily cestu četné vyvřeniny, jako např. znamenitá žula v okolí Štěnovic, Borku a Čižic a spility, které vytvořily vrchy jako Homolku u Doudlevec, Chlum u Doubravky a řadu dalších.

Z jiných vyvřenin je značně zastoupen permokarbon, který vytváří pískovce a lupy jako např. u Radčic (Zámeček), a táhne se do severní a severozápadní části Plzeňska k Ledcům a na Třemošnou, Horní Břízu a Kaznějov. V jeho vrstvách je kamenné uhlí a kaolin.


Plzeň - základní informace
Přední postavení mezi českými městy si Plzeň udržela po 700 letech historie dodnes, kdy se svými 173,000 obyvatel je důležitým kulturním, hospodářským, dopravním, obchodním a průmyslovým centrem, známým především výrobky Plzeňských pivovarů a závodů Škoda.
Stejně tak je považována za centrum vzdělanosti regionu - vedle celé řady základních i středních škol různých zaměření je sídlem Západočeské univerzity a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Dnes je Plzeň velkoměstem (čtvrtým největším v České republice) s novými předměstskými čtvrtěmi vzájemně propojenými tramvajovými, trolejbusovými a autobusovými linkami městské hromadné dopravy. Mezi turistické atrakce patří zoologická a botanická zahrada. 

Historie

Město Plzeň bylo založeno z příkazu krále Václava II. lokátorem Jindřichem na ploše přibližně 20 ha s půdorysem pravoúhlé sítě 15 ulic a náměstí. Stalo se tak na křižovatce tří důležitých obchodních cest - norimberské, řezenské a saské. Nová Plzeň vyrůstala velmi rychle a brzy se stala nejen významným obchodním centrem, ale po Praze a Kutné Hoře i třetím největším královským městem.
Počátkem 15. století byla Plzeň původně jedním ze středisek husitského hnutí, ale po vypuzení husitského vojevůdce Jana Žižky a jeho stoupenců v roce 1420 se stala až do 17. století pevnou baštou českého katolicismu. Hospodářský i kulturní rozmach přinesla druhá polovina 15. století a následující 16. století, kdy se také mimořádně rozvíjela stavební činnost.
Tuto prosperitu však narušila třicetiletá válka a v roce 1618 byla Plzeň poprvé ve své historii dobyta protestantskými oddíly hraběte Arnošta z Mansfeldu. K novému rozmachu města došlo teprve v 19. století s nástupem průmyslové revoluce - v roce 1848 byl založen světoznámý Měšťanský pivovar Prazdroj, v roce 1859 vznikly strojírenské Škodovy závody a v letech 1861 - 1876 byla vybudována rozsáhlá železniční síť.
Z této doby pochází také budova Velkého divadla, Západočeské muzeum a židovská synagoga.
Do 20. století vstupuje Plzeň jako rozvinuté průmyslové, hospodářské a kulturní město, které však čekaly těžké zkoušky - hospodářská krize a dvě světové války. Plzeň byla osvobozena 6.5.1945 americkou armádou pod vedením generála G. S. Pattona, ale město i celá naše zem musela ještě přečkat víc jak 40 let komunistické totalitní vlády. Dnes je metropole západních Čech opět svobodným městem, které vyniká množstvím historických pamětihodností. Mezi ně určitě patří katedrála sv. Bartoloměje ze 13. století, renesanční radnice postavená italským stavitelem Giovanni de Statiem v polovině 16. století, ojedinělé Pivovarské muzeum, historické podzemí se středověkými sklepy, františkánský klášter a kostel sv. Anny. 
Všechny tyto stavby jsou součástí původního šachovnicového půdorysu historického jádra, které bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

1307 - první písemná zmínka o pivovaru v Plzni, na listině nejstarší známá městská pečeť
1507 - velký požár, při němž shořely dvě třetiny města. Další požáry r. 1525, 1526, 1601, 1604, 1729, 1792, 1835
1599 - císař Rudolf II. utekl před morem do Plzně a pobyl tu do roku 1600. Město se stalo dočasně hlavním městem říše
1635 - mor v Plzni, další 1648, 1680, 1714; 1832 - cholera
1695 - v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodských rebelů, jeho mrtvola visela na šibenici přes rok
1786 - ve městě bydlelo 5,246 obyvatel
1842 - měšťanský pivovar začal vařit pivo
1924 - vytvořena Velká Plzeň připojením obcí Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany. Po tomto připojení měla Plzeň 108,023 obyvatele
1942– 1945 - 11 náletů na město, zabito 926 lidí a zničeno a poškozeno 6,777 domů
1945 - v Plzni zřízena lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1972 - Plzeň dosáhla 150,000 obyvatel
1990 - k 1. červenci měla Plzeň 175,038 obyvatel


Plzeň a pivo

Tyto dva pojmy k sobě neodmyslitelně patří. Tradice pivovarnictví v Plzni začíná se založením města v roce 1295 a od 14. století mohl dokonce každý, kdo vlastnil uvnitř města dům, vařit pivo. Koncem 15. století přistoupili plzeňští ku zřízení vlastního městského pivovaru, o němž je první zmínka z roku 1501. Vařil bílé pšeničné pivo. 
Tradiční svrchně kvašené pivo proměnlivé kvality se pak v Plzni vařilo až do památné schůze a " vyzvání právovárečných měšťanů ku vystavění vlastního pivovaru a sladovny" dne 2.1.1839. Dne 5.10.1842 zahájil Měšťanský pivovar (dnešní Plzeňský Prazdroj) výrobu proslulého plzeňského spodně kvašeného ležáku, jenž se stal nedostižným vzorem piv českého typu. 
Cestu od domáckých výrobků právovárečných měšťanů k slávě "plzeňského" - historii, tradice a peripetie pivovarnictví a pohostinství v Plzni i v Čechách - názorně dokumentuje jedinečné Pivovarské muzeum. Zamýšleno bylo již v roce 1929, ovšem válka, hospodářské a politické poměry je dovolily otevřít až v roce 1959. Sídlí v původním právovárečném domě s přilehlou gotickou sladovnou, jejichž historie sahá do období založení města. Dům, původně gotický, později renesančně upravený, byl roku 1804 klasicistně přestavěn do dnešní podoby. Od počátku 19, století byla v domě hospoda, ve 30. letech tohoto století pak známá Tázlerova pivnice. 
Muzeum spravuje na 18 000 sbírkových předmětů a ročně získává do svých fondů více než 1000 dalších exponátů. Odborníky je jednoznačně zařazeno mezi světovou špičku, což potvrzuje i ta skutečnost, že v soutěži o Evropskou cenu muzeí se v konkurenci 60 muzeí dostalo až do finále. Pivovarské muzeum shromažďuje ve sbírkách množství dokladů sladovnického, pivovarnického a bednářského řemesla, návštěvníci zde mohou spatřit kromě původních interiérů - včetně sklepa a studny tesaných v pískovcovém podloží - také bednářskou dílnu, staročeský hvozd na sušení sladu, mobiliář pivnic, formanský vůz a např. i provozuschopný model parního pivovaru.

Hodnocení: 2.3/5 (38 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !