Pákistán

Autor: Tom Lexís | 6.11.2010 21:41 | 0 komentářů | Přečteno: 2975 krát

Hlavním městem Pákistánu je Islámábád, ale největším je Karáčí. 
Ve státě o 141 000 000 obyvatel je úředním jazykem urdština a angličtina, přesto 64% lidí mluví paňdžábštinou.


PŘÍRODNÍ POMĚRY
Severní a západní část země zabírají hory. Nejvyšší pohoří jsou na severu a nejvyšším vrcholem země je Tirič Mír se 7 706 m. Toto nejvyšší pohoří je rozčleněno mnoha údolími vymletými řekami, například řekou Yarkhan, Swat a Chitral. Tyto řeky tečou hlubokými roklinami. 
Podél hranice s Afghánistánem jsou pohoří Sulajmánské a Safed Koh. Chajbarský průsmyk umožňuje spojení s Afghánistánem. Jihozápadní část Pákistánu tvoří Balúčská plošina, jejíž východní okraj tvoří pohoří Kirthar. 
Náhorní plošina (průměrná výška je 300 m) se snižuje směrem k íránským hranicím. Většinu východního Pákistánu zabírá naplaveninová nížina podél řeky Indus a jejich přítoků Džihlam, Ráví, Satladž a Čanáb.


PODNEBÍ
V Pákistánu převažují monzunové klimatické podmínky, kdy se střídají tři roční období. Chladné období je od října do února, je slunečné, s teplými dny a chladnými nocemi. 
Období veder je od března do června a vyskytují se v něm občasné bouřky s deštěm. Období dešťů je od června do půli října. 
Pákistán je natolik velkou zemí, v níž existují značné místní rozdíly. V Karáčí je průměrná teplota v lednu 19°C a v červenci 31°C, s průměrnými ročními srážkami pouze 20 cm, a to zejména v červenci a srpnu. 
Islámábád ležící ve vnitrozemí vykazuje teploty 9°C a 33°C pro leden a červenec a celkové roční srážky 90 cm. Džákobábád je jedním z nejteplejších míst na světě v létě. Teploty jsou tu kolem 36°C v červnu a červenci, ale také už zde bylo naměřeno 53°C.


KOMUNIKACE
V zemi je 12 620 km železničních tratí spojujících významná města v nížině Indu a síť 179 752 km silnic, z nichž je 91 985 km zařazeno mezi silnice hlavní. Hlavním přístavem je Karáčí. Nejdůležitějším přístavem na západě je Gvádar.



MĚSTA
Přes 30% veškerého obyvatelstva žije ve městech. Karáčí bylo kdysi hlavním městem, nyní je to největší město, významný přístav a průmyslové centrum, jež svou produkcí pokrývá tři čtvrtiny veškerého zahraničního obchodu. 
Láhur leží na řece Ráví a je oblastním centrem, ve kterém je soustředěno mnoho průmyslových odvětví. Faisalábád, původně Láilpur je místním centrem pro výměnu zboží a průmyslovým centrem. Islámábád je hlavním městem od roku 1965 a měl být impulzem pro průmyslový rozvoj dále do vnitrozemí. 
Leží 14 km severovýchodně od Rávalpindí. Město je kombinací starého a nového, jsou v něm tradiční islámské budovy stejně jako nejmodernější architektonické stavby.


TĚŽBA
Pákistán není zemí bohatou na nerostné suroviny, ale byl zde objeveny zásoby ropy v Potavárské plošině.
Poměrně velké jsou zásoby zemního plynu a potrubí spojuje hlavní těžební oblast Súí s Karáčí a Multánem. Blízko průsmyku Bolan a v Paňdžábu se těží uhlí. Měď se těží v Balúčistánu, kde jsou rovněž menší naleziště zlata a stříbra. Méně kvalitní železná ruda se zpracovává v Kalabaghu, ale kvalitnější ruda byla objevena v oblasti Chitralu blízko Himalájí.


PRŮMYSL
Významnými odvětvími průmyslu je textilní a oděvní výroba, dále zpracování potravin, ropných produktů, chemických látek, papíru a výroba stavebního materiálu.
Starší odvětví jsou spojena s místními zemědělskými produkty, zejména pak bavlnou, cukrem, rýží, olejnými semeny a tabákem. Hojně rozšířeným odvětvím je zpracování a výroba usní a kůže, je zde i několik velkých obuvnických továren. 
Výroba cementu a strojírenské závody jsou v mnoha větších městech, kde je také neustále rostoucí počet chemických továren včetně továren na výrobu hnojiv. Průmysl zaměstnává 13% práceschopného obyvatelstva. 
Četné řemeslnické dílny vyrábějí látky, keramiku, kovové nádobí a kožené zboží.


ENERGIE
50% elektrické energie vyrábějí tepelné elektrárny a 47% vyrábějí hydroelektrárny. Několik velkých hydroelektráren vzniklo na řekách Indus, Džihlam a Kábul. To byly hlavní dodavatelé energie do doby, než byly objeveny zásoby zemního plynu. Blízko Karáčí stojí jaderná elektrárna, která využívá domácí uran.

ZAVLAŽOVÁNÍ
Většina Pákistánu trpí nedostatkem srážek a dokonce i v oblastech vlhčích bývá často šest a více měsíců sucho. 
Téměř tři čtvrtiny zemědělství jsou závislé na zavlažování. Na řece Indus a jejích přítocích vznikly rozsáhlé projekty a byla vytvořena hustá síť kanálů. Zavlažováno je přes 13 miliónů hektarů půdy.
Byly vystavěny obrovské přehrady, které mají zadržovat vodu a zajišťovat celoroční zavlažování. V nížině Indu se využívají i studny a zásobníky vody.

ZEMĚDĚLSTVÍ 
Zemědělství zaměstnává 51% pracujícího obyvatelstva. 27% země se využívá pro pěstování plodin a dalších 6% tvoří pastviny. 
Většina půdy vhodné k obdělávání leží v údolí řeky Indus, kde se v létě pěstuje rýže a kukuřice. V zimě se pěstuje pšenice. Bavlna je hlavní tržní plodinou, a to jak pro bavlněné vlákno, tak i pro olej. Další tržní plodinou je cukrová třtina, tabák a ovoce.


obyvatelstvo
Pákistánci jsou od přírody vstřícní a nápomocní, někdy až příliš. Nemyslí to špatně, ale když vás na ulici za den zastaví až padesát lidí a chtějí se s vámi dát do řeči, budete toho mít po čase plné zuby. Pozvání do domu také nejsou neobvyklá.
Přestože je Pákistán vojenský stát, pro turisty to neznamená žádné nebezpečí.
Pákistán je muslimská země. Na některých místech vůbec nelze vidět ženy, protože mají zákaz vycházení na ulici. Z mešit se pětkrát denně ozývá volání k modlitbě, minaretů je tam snad více než stromů. 
Jedna věc je však v Pákistánu jinak: 1. prosince 1988 byla do křesla ministerského předsedy jako vůbec první žena zvolena Benazir Bhutto. Její dvě vládní období trvala skoro pět a půl roku a obě skončila rozpuštěním a obviněním z korupce. Její následovník Nawáz Šarif dopadl stejně. 

NÁZEV
Celé jméno Pákistánu je vlastně Islámí džamhúrija-e-Pákistán, v češtině Pákistánská islámská republika a volný význam slova vlastně znamená Země čistých.

Pákistán vede s Indií neustálé potyčky o Kašmír.

DĚJINY:
1947 vznik nezávislého dominia Pákistán (Záp. a Vých.); člen britského Společenství
1947-1949 konflikt s Indií o Kašmír
1954 člen SEATO
1958-1962 člen Bagdádského paktu
1958-1963 přijata ústava, vyhlášena federativní Islámská republika Pákistán
1958-1962 po vojenském převratu zastavena činnost politických stran
1962 nová ústava
1965 obnoven spor s Indií o Kašmír
1970 první všeobecné volby
1972
26.3. Bangladéšská lidová republika
duben 
až prosinec válka mezi Pákistánem a Bangladéšskou republikou, skončila porážkou Pákistánu
1972 normalizace vztahů mezi P. a Indií
1973 nová ústava; P. vystoupil ze SEATO a britské Společenství
1977 voj. převrat Z. Haka, rozpuštěn parlament, islamizace polit. života
80. léta podpora afghánských bojovníků proti sov. okupaci Afghánistánu
1985 po předcházejících nepokojích zrušen výj. stav; obnovena činnost politických stran
1988 zavražděn Z. Hak; prezident G. I. Khan
1988-1990 po parlamentních volbách předsedkyně vlády B. Bhuttová
1989 po protestech opozice, konfliktech s islámskou tradicí a obviněních z korupce vláda 
B. Bhuttové prezidentem odvolána

Hodnocení: 2.6/5 (46 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !