referáty
nejnovější referáty
Základy práva
Autor: Jan Morávek | 3.10.2010 00:03 | 0 komentářů | Přečteno: 2313 krát
Právní teorii bývají odlišovány určité druhy právních norem dle hledisek: účelu dispozice
dikce dispozice
jiných způsobů klasifikace
Podle účelu dispozice rozlišujeme: - Kogentní: čili kategorické normy, které vylučují jakoukoli možnost subjektu chovat se odlišně, než jak stanoví dispozice normy.
Dispozitivní: jsou "opačným polem", protože dávají subjektům možnost dispozice s jejich právy a povinnostmi a teprve jestliže tak neučiní, nastoupí podpůrně ustanovené normy.
Z hlediska dikce:
zavazující
cílové
doporučující
Dle ostatních kritérií: - kolizní - řeší střet dvou právních ( národních) řádů.
operativní - vymezují platnost normy časem, subjektem.
Normy působí v určitém čase, na určitém území či platí k určitým adresátům.Časová působnost norem - život PN je vymezován dvěma okamžiky. - nabytím účinnosti a zánikem účinnosti.
schválení
platnost - 15 dní
účinnost - uveřejněný ve sbírce zákonů
Zánik normy: může nastat: - uplynutím času
zrušením
změnou
Obsahové zrušení PN: - norma pozdější rusí předcházející
pozdější vydaná speciální ruší obecná ustanovení
pozdější vydaná neruší speciální dřívější
Formální náležitosti zrušení PN: - Právní předpis obsahuje z pravidla derogační klauzuli- zrušující ustanovení.
taxativní - přesný, úplný výčet všech zruš. Ustanovení
generální - jen ty co odporují nové normě
gen. s tax. výčtem - je kombinací dvou předchozích typů
Právní norma: základní skladebná jednotka právního normativního aktu.
- všeobecně závazná
- má právní vynutitelnost
- normativní
- forma - předepsaná ve Sbírce zákonů
Právní normy tvoří logickou strukturu: 1. Hypotéza - předpoklady, podmínky
2. Dispozice - vlastní pravidlo chování
3. Sankce - postih
Ustavní soud
patří do ústavního práva a moci výkonné. Sídlí v Brně, je to soud který má za úkol ochránit ústavnost. Je to tedy nezávislý orgán - strážce ústavnosti. Ustavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky. Rozhodnutí ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, nejde se odvolat!
Základní práva občana
právo na život
nedotknutelnost osoby
osobní svoboda
ochrana majetku osob, cti, dobré pověsti, jména, soukromí, rodinného života, obydlí, listovního tajemství
svoboda pobytu a pohybu
svoboda myšlení, náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby
právo sdružovat se ve spolcích
práva národnostních a etnických menšin
svoboda projevu
každý má právo na vzdělání
právo na příznivé životní prostředí
Druhy práv
ústavní právo
finanční právo
rodinné právo
trestní právo
mezinárodní právo
soukromé právo
církevní právo
živnostenské právo
občanské právo
veřejné právo
Správní právo
Pracovní právo
obchodní právo
Formy státu
Rozlišujeme zde: - stát demokratický
- stát nedemokratický
Nedemokratické formy vlády
Jsou charakteristické tím, že státní moc je soustředěna v rukou malé části obyvatelstva nebo dokonce jednotlivce.
Podle toho rozeznáváme jedinovlády nebo vlády skupin.
V jedinovládách je veškerá státní moc soustředěna v rukou jedince.
Při vládě skupin je veškerá státní moc soustředěna v rukou určité skupiny.
Vlády skupin dělíme na:
ARISTIKRACIE - vláda skupin rodové šlechty
PLUTOKRACIE - vláda skupin s dominantním majetkovým postavením
OLIGARCHIE - vláda skupin, která se nevytvořila ani na základě majetku ani rodu
Demokratické formy vlády
Nejobecněji vyjádřeno "vládu lidu" tzn. že zdrojem veškeré veřejné moci ve státě a legitimity postavení orgánů této moci je lid. K základním znaků demokratické formy patří:
účast obyvatelstva na správě a řízení státu a určování jeho úkolu
rovnoprávnost všech, kteří se na správě státu účastní
podřízení menšiny většině při rozhodování
vymezení a garantování demokratických práv a svobod.
Vývojové stupně demokracie
vojenská demokracie: vztahovala se pouze na muže a byla vázána na vojenskou povinnost. Existovala v době přechodu od předstátních formací ke státu.
antická demokracie v Řecku: svobodní občané se zúčastňovali na řešení státních záležitostí, neexistovali zde volby.
římská demokracie: byla to první zastupitelská demokracie, voleni byli tzv. tribunové lidu
šlechtická demokracie: jednalo se o zastupitelskou demokracii s účastí: vyšší šlechty, nižší šlechtu, duchovenstva
liberální demokracie: vycházela z volné soutěže politických stran
pluralitní demokracie: jde o nejvyšší vývojový stupeň demokracie. Umožňuje demokratické střetávání rozdílných politických, ekonomických, sociálních, kulturních a náboženských zájmů
Podle toho jakým způsobem se demokratické formy vlády uskutečňují, rozeznáváme tzv. přímé a nepřímé demokracie.
Komentáře (0)
Přidat komentář
přihlášení
o webu
sponzor webu
Sponzorem portálu jsou referatyzababku.cz,referáty pro vás na zákázku!
