Základy práva

Autor: Jan Morávek | 3.10.2010 00:03 | 0 komentářů | Přečteno: 1899 krát

Právní teorii bývají odlišovány určité druhy právních norem dle hledisek: účelu dispozice

 

dikce dispozice

jiných způsobů klasifikace

Podle účelu dispozice rozlišujeme: - Kogentní: čili kategorické normy, které vylučují jakoukoli možnost subjektu chovat se odlišně, než jak stanoví dispozice normy.

Dispozitivní: jsou "opačným polem", protože dávají subjektům možnost dispozice s jejich právy a povinnostmi a teprve jestliže tak neučiní, nastoupí podpůrně ustanovené normy.

Z hlediska dikce:

zavazující

cílové

doporučující

Dle ostatních kritérií: - kolizní - řeší střet dvou právních ( národních) řádů.

operativní - vymezují platnost normy časem, subjektem.

Normy působí v určitém čase, na určitém území či platí k určitým adresátům.Časová působnost norem - život PN je vymezován dvěma okamžiky. - nabytím účinnosti a zánikem účinnosti.

schválení

platnost - 15 dní

účinnost - uveřejněný ve sbírce zákonů

Zánik normy: může nastat: - uplynutím času

zrušením

změnou

Obsahové zrušení PN: - norma pozdější rusí předcházející

pozdější vydaná speciální ruší obecná ustanovení

pozdější vydaná neruší speciální dřívější

Formální náležitosti zrušení PN: - Právní předpis obsahuje z pravidla derogační klauzuli- zrušující ustanovení.

taxativní - přesný, úplný výčet všech zruš. Ustanovení

generální - jen ty co odporují nové normě

gen. s tax. výčtem - je kombinací dvou předchozích typů

Právní norma: základní skladebná jednotka právního normativního aktu.

- všeobecně závazná

- má právní vynutitelnost

- normativní

- forma - předepsaná ve Sbírce zákonů

Právní normy tvoří logickou strukturu: 1. Hypotéza - předpoklady, podmínky

2. Dispozice - vlastní pravidlo chování

3. Sankce - postih

Ustavní soud

patří do ústavního práva a moci výkonné. Sídlí v Brně, je to soud který má za úkol ochránit ústavnost. Je to tedy nezávislý orgán - strážce ústavnosti. Ustavní soud se skládá z 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky. Rozhodnutí ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby, nejde se odvolat!

Základní práva občana
právo na život 
nedotknutelnost osoby 
osobní svoboda 
ochrana majetku osob, cti, dobré pověsti, jména, soukromí, rodinného života, obydlí, listovního tajemství 
svoboda pobytu a pohybu 
svoboda myšlení, náboženského vyznání, vědeckého bádání a umělecké tvorby 
právo sdružovat se ve spolcích 
práva národnostních a etnických menšin 
svoboda projevu 
každý má právo na vzdělání 
právo na příznivé životní prostředí 

Druhy práv
ústavní právo 
finanční právo 
rodinné právo 
trestní právo 
mezinárodní právo 
soukromé právo 
církevní právo 
živnostenské právo 
občanské právo 
veřejné právo 
Správní právo 
Pracovní právo 
obchodní právo 

Formy státu

Rozlišujeme zde: - stát demokratický

- stát nedemokratický

Nedemokratické formy vlády

Jsou charakteristické tím, že státní moc je soustředěna v rukou malé části obyvatelstva nebo dokonce jednotlivce.

Podle toho rozeznáváme jedinovlády nebo vlády skupin.

V jedinovládách je veškerá státní moc soustředěna v rukou jedince.

Při vládě skupin je veškerá státní moc soustředěna v rukou určité skupiny.

Vlády skupin dělíme na:

ARISTIKRACIE - vláda skupin rodové šlechty

PLUTOKRACIE - vláda skupin s dominantním majetkovým postavením

OLIGARCHIE - vláda skupin, která se nevytvořila ani na základě majetku ani rodu

Demokratické formy vlády

Nejobecněji vyjádřeno "vládu lidu" tzn. že zdrojem veškeré veřejné moci ve státě a legitimity postavení orgánů této moci je lid. K základním znaků demokratické formy patří:

účast obyvatelstva na správě a řízení státu a určování jeho úkolu

rovnoprávnost všech, kteří se na správě státu účastní

podřízení menšiny většině při rozhodování

vymezení a garantování demokratických práv a svobod.

Vývojové stupně demokracie

vojenská demokracie: vztahovala se pouze na muže a byla vázána na vojenskou povinnost. Existovala v době přechodu od předstátních formací ke státu.

antická demokracie v Řecku: svobodní občané se zúčastňovali na řešení státních záležitostí, neexistovali zde volby.

římská demokracie: byla to první zastupitelská demokracie, voleni byli tzv. tribunové lidu

šlechtická demokracie: jednalo se o zastupitelskou demokracii s účastí: vyšší šlechty, nižší šlechtu, duchovenstva

liberální demokracie: vycházela z volné soutěže politických stran

pluralitní demokracie: jde o nejvyšší vývojový stupeň demokracie. Umožňuje demokratické střetávání rozdílných politických, ekonomických, sociálních, kulturních a náboženských zájmů

Podle toho jakým způsobem se demokratické formy vlády uskutečňují, rozeznáváme tzv. přímé a nepřímé demokracie.

Hodnocení: 3.2/5 (36 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !