Právní normy upravující činnost v investiční výstavbě v ČR

Autor: Marek Mákač | 2.10.2010 22:09 | 0 komentářů | Přečteno: 998 krát

V každém civilizovaném právním státě je investiční výstavba a všechny vztahy a činnosti, které se výstavby týkají, řízena obecně závaznými právními normami. Jde o nutnost, která je dána významem této činnosti. Investiční výstavba má strategický význam v rozvoji hospodářství státu a má velmi značný vliv na prostředí, ve kterém žijeme. Stavby všeho druhu (silnice, dálnice, železnice, mosty, výrobní závody, obytné domy, nemocnice, apod.) jsou stavbami, které mají z hlediska hospodářského rozvoje země relativně velkou životnost (více než 100 roků). Jsou spjaty značnou provozní a užitnou provázaností a jejich funkce, účel a dimenze musí být v optimálním souladu s okolním prostředím. Stejně tak vztahy a činnosti vznikající při investiční výstavbě a užívání staveb musí mít pevný řád, protože jde o činnosti velmi nákladné, které ovlivňují celý hospodářský systém a mnoho lidí v širokém okolí. Proto není možné, aby každý investor stavěl podle svého vlastního uvážení bez ohledu na okolí a vnášel do hospodářského systému neřešitelné problémy, na které by doplácela celá společnost. Každý investor se proto musí podřídit obecně závazným právním normám, které tuto činnost upravují.

Druhy právních norem. 
Z hlediska významu. - Právní normy jsou uspořádány v několika úrovních, přičemž platí, že normy vyšší úrovně mají vyšší právní sílu a důležitost než normy úrovně nižší. Znamená to, že pokud nastane nějaký rozpor, platí vždy ustanovení právní normy vyšší úrovně a normy na nižší úrovni musí vždy respektovat ustanovení silnějších právních norem. Důležitost právních norem vyplývá z toho, jaký orgán státní správy, z hlediska významnosti jeho postavení, ho vydal a význam právní normy poznáme z jejího názvu. Právní normou, která má v naší zemi nejvyšší váhu je Ústava ČR. Potom následují ústavní zákony. Dalším stupněm jsou zákony a zákonná opatření. Mezi nejznámější a nejfrekventovanější zákony patří např. Občanský zákon, Obchodní zákon, Trestní zákon, Stavební zákon, Zákoník práce, apod. Po zákonech jsou to nařízení vlády ČR a dále vyhlášky, které vycházejí ze zákonů. Vyhlášky jsou právní předpisy ústředních orgánů státní správy (ministerstev). Dále jsou to vyhlášky s regionální působností, tedy vyhlášky, které byly vyhlášeny orgány státní správy na nižších úrovních, např. obecní vyhlášky. Následují sdělení, oznámení a opatření státních orgánů. Na nejnižším stupni jsou interní provozní a pracovní řády, apod. Zákonny a zákonná opatření řadíme do skupiny základních zákonných právních předpisů. Vládní nařízení a vyhlášky jsou předpisy prováděcí, podzákonné.
Z hlediska závaznosti. - Rozeznáváme ustanovení právních norem zavazující, opravňující, donucující (kogentní) a podpůrné (dispozitivní). Zavazující ustanovení právní normy jsou buď přikazující, které ukládají aktivní povinnost k nějaké činnosti (např. udržovat stavbu), nebo zakazující, které naopak nějakou činnost zakazují (např. stavět bez stavebního povolení). Opravňující ustanovení umožňují volbu nějaké činnosti (např. opravňují ke vstupu na pozemek v souvislsti s údržbou stavby). Donucující ustanovení nutí k činnosti bez možnosti jakékoliv odchylky (např. zaměstnavatel je povinen seznámit pracovníky s bezpečnostními předpisy při práci). Podpůrná ustanovení jsou pouze doporučená a ponechávají možnost v rozhodnutí jednotlivých osob, do jaké míry se těmito ustanoveními budou řídit (např. sjednání smluvní pokuty mezi stranami).
Z hlediska obsahu. - Právní normy dělíme do skupin podle právních odvětví. Jde např. o správní právo, občanské právo, pracovní právo, trestní právo, obchodní právo, rodinné právo, apod.

Platnost právních norem. - K tomu, aby byla právní norma platná je nutné, aby byly splněny základní podmínky stanovené pro platnost právního předpisu. Předpis musí být vytvořen příslušným státním orgánem a předepsaným způsobem. Kromě toho musí projít předepsaným schvalovacím procesem. Nakonec musí být předesaným způsobem vydán a zveřejněn.

Účinnost právních norem. - Účinností právní normy označujeme období, ve kterém je povinnost řídit se tímto právním předpisem. Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů. Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. (§ 5, zákona číslo 545/1992 Sb.)

Působnost právních norem. - Vyjadřuje rozsah určení předpisu pro konkrétní část společnosti. Působnost může být osobní, územní, časová nebo věcná. Předpisy s osobní působností se týkají každé osoby zcela všeobecně. Předpisy s územní působností mají rozsah omezen prostorově nebo místně a lze jeuplatňovat pouze v této oblasti. Časová působnost vymezuje dobu od kdy do kdy se musí předpis dodržovat. Věcná působnost vymezuje, kterých věcí (záležitostí) se předpis týká.

Vznik právních norem.
Ústava ČR a jednací řády obou komor parlamentu ČR upravují průběh schvalovacího procesu právních norem.
1. Na základě návrhu (ministerstva, vlády, parlamentu, senátu, prezidenta, apod.) vznikne požadavek na vytvoření nebo úpravu nějaké právní normy.
2. Příslušný ministr, a dále odborní úředníci jeho ministerstva, který má problematiku ve své kompetenci, dostane za úkol (ministr od předsedy vlády, úředníci ministerstva od svého ministra), vyhotovit návrh právního předpisu upravujícího požadovanou probematiku požadovaným způsobem. Na úpravách standardních právních norem pracují úředníci ústředních orgánů kontinuálně sami od sebe podle požadavků daných podmínkami v praxi. 
3. Po vyhotovení návrhu zákona probíhá připomínkové řízení a následně je tento návrh projednáván ve vládě, kde se k němu vyjadřují za své resorty ostatní jednotliví ministři. Pokud jsou výhrady, vrátí se k přepracování. 
4. Po kladném projednání ve vládě a kladném vyjádření legislativní rady vlády je předpis schválen vládou a příslušným ministrem je předložen parlamentu. 
5. Předpis dostanou poslanci parlamentu k prostudování a je zařazen do jednacího plánu parlamentu. K předpisu se vyjádří k věci příslušné parlamentní výbory. Každým zákonem se také zabývají jednotlivé poslanecké kluby a formulují stanoviska jednotlivých politických stran. Ke schválení dochází ve třetím čtení a během projednávání mohou být podávány pozměňovací návrhy. Parlament návrh předpisu projedná a buď vrátí předpis vládě s výhradami k přepracování, nebo ho schválí.
6. Po schválení parlamentem (sněmovnou) je předpis postoupen ke schválení senátu ČR. Když senát předpis neschválí, může ho s výhradami vrátit k opětovnému posouzení parlamentu, který může a nemusí námitky senátu akceptovat. Sněmovna buď schválí opravenou verzi ze senátu, nebo svojí verzi původní. Není možné, aby sněmovna akceptovala jenom některé změny provedené senátem.
7. Potom obdrží předpis prezident, který má rovněž možnost uplatnit námitky, které opět parlement musí posoudit, ale opět k nim může a nemusí přihlédnout. Poslanecká sněmovna může totiž svojí většinou přehlasovat i veto pana prezidenta.
8. Pokud projde předpis úspěšně celým tímto schvalovacím procesem, je předán vydavateli SEVT k vydání, a to s podpisy předsedy vlády, předsedy parlamentu, předsedy senátu a prezidenta. 
9. Po vydání ve sbírce zákonů a uplynutí 15 dnů a zároveň dovršení data účinnosti, začne předpis platit nabyde účinnosti. 

Distribuce právních norem. - Každý občan má povinnost seznámit se s právními normami, které se dotýkají jeho činnosti a respektovat je. Neznalost zákona není omluvou. Právní normy vycházejí v edici vydávané organizací SEVT (Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů), a to v tzv. Sbírce zákonů, podle zákona o sbírce zákonů, zákon číslo 545/1992 Sb. Sbírka zákonů se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána. Tento den je dnem vyhlášení právních předpisů, mezinárodních smluv a opatření, které jsou v částce obsaženy. Částky Sbírky zákonů se zpravidla dělí na část v níž se vyhlašují právní předpisy podle § 3, a na část, v níž se vyhlašují opatření podle § 4. Právní předpisy a sdělení podle § 3 se opatřují pořadovými čísly. Tato číselná řada, jakož i číselná řada jednotlivých částek Sbírky zákonů se uzavírá koncem kalendářního roku.

Možnost získání právních norem v praxi. - V praktickém životě se mohou občané sznamovat s právními normami několika způsoby, z nichž každý má své výhody a nevýhody.
1. Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů (SEVT) najdete na adrese http://www.sevt.cz. V prodejnách SEVTu (např. Jihlavská 405, Praha 4) je možné koupit jednotlivé částky Sbírky zákonů. Je možné koupit i přes Internet. Výhodou je originální vydání a relativně slušná cena. Nevýhodou je potřeba sledovat a opravovat všechny aktualizace postupně, což znepřehledňuje práci.
2. Knižní vydání posledního znění s komentářem. Je možné získat v knihkupectvích. Výhodou je doplněné znění a komentář. Nevýhodou je podstatně vyšší cena nežli u Sbírky zákonů a přitom velmi omezená doba platnosti v posledním znění. Běžně se stává, že v době kdy kniha vychází jako nová, už některé její části neplatí.
3. Nákup průběžně aktualizovaného souboru norem v elektronické podobě (na CD) od některé ze společností, které se takovou edicí zabývají. Velmi výhodné, umožňuje i snadné fultextové vyhledávání a použití časové osy. Zaručuje stále ty nejčerstvější informace, protože součástí předplatného bývají nejen pravidelné aktualizace, ale také možnost získání nových úprav přes přístupové heslo na WEBu příslušné společnosti. Nevýhodou je však poměrně vysoká cena.
4. Internet poskytuje na mnoha stránkách mnoho právních norem zcela zdarma. Jde o stránky ústředních orgánů, orgánů státní správy, a mnoha společností i osob. Velké množství právních norem najdete i na mojí stránce http://pavlat.webz.cz, v kategorii pedagogická činnost. Tento způsob získávání informací je nejefektivnější, protože je nejrychlejší, spolehlivý a zcela zdarma.

Platí právní normy s velmi starými daty vydání ? - V praxi se běžně setkáváme s právními normami vydanými před mnoha lety. Například občanský zákon číslo 40/1964 Sb. Právní norma je účinná dokud není její účinnost zrušena zrušovacím ustanovením vydaným opět v právní normě, takže tyto předpisy platí. Nenechme se zmýlit starým datem vydání původního předpisu. Tyto přepisy byly za dobu svojí existence mnohokrát změněny a doplněny. Dokud však není právní norma zcela zrušena a nahrazena jinou právní normou, uvádíme její původní označení, které v případě potřeby doplňujeme dovětkem "ve znění" a označením předpisu, který tuto právní normu upravil. Tím určujeme, které znění tohoto předpisu máme právě na mysli. 

Má smysl archivovat staré právní normy ? - Samozřejmě že ano. Staré předpisy ukládáme, protože nevíme kdy je budeme potřebovat. Problémy řešené v praxi se vždy posuzují podle těch právních norem, které platily v době vzniku problému. Jak také jinak ? Vždyť účastníci problematické věci nemohli postupovat před několika lety podle dnešních norem, protože je neznali a tyto normy tehdy neplatily. Takže při sporech ve věci výtavby (např. vady a poruchy staveb vzniklé chybným jednáním účastníků výstavby) se věci právně posuzují podle předpisů platných v době výstavby. Velkou výhodu zde mají předpisy v elektronické podobě, které umožňují použití tzv. časové osy. Nastavíme datum a otevřeme předpis v takové podobě, v jaké platil v uvedený den.

Důležité právní normy pro stavební praxi.
01. Zákon číslo 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 
02. Vyhláška číslo 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. 
03. Vyhláška číslo 132/1998 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. 
04. Vyhláška číslo 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu. 
05. Vyhláška hl.m.P. číslo 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. 
06. Vyhláška číslo 324/1990 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích. 
07. Zákon číslo 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek. 
08. Zákon číslo 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání. (živnostenský zákon) 
09. Zákon číslo 526/1990 Sb. o cenách. 
10. Zákon číslo 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů. 
11. Zákon číslo 513/1991 Sb. obchodní zákon. 
12. Zákon číslo 40/1964 Sb. občanský zákon. 
13. Zákon číslo 71/1967 Sb. správní řád. 
14. Zákon číslo 368/1992 Sb. zákon o správních poplatcích. 
15. Zákon číslo 344/1992 Sb. zákon o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). 
16. Zákon číslo 72/1994 Sb. zákon o vlastnictví bytů. 
17. Zákon číslo 545/1992 Sb. zákon o sbírce zákonů České republiky. 
18. Zákon číslo 289/1995 Sb. o lesích (lesní zákon). 
19. Zákon číslo 138/1973 Sb. o vodách (vodní zákon. 
20. Zákon číslo 151/1997 Sb. o oceňování majetku. 
21. Zákon číslo 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. 
22. Zákon číslo 133/1985 Sb o požární ochraně. 
23. Zákon číslo 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. 
24. Vyhláška číslo 110/1975 Sb. o evidenci a registraci pracovních úrazů. 
25. Vyhláška číslo 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice. 

Kontrolní otázky:
01) Význam právních norem v oblasti stavebnictví.
02) Druhy právních norem z hlediska významu (právní síly).
03) Druhy právních norem z hlediska závaznosti.
04) Druhy právních norem z hlediska obsahu.
05) Platnost právních norem.
06) Účinnost právních norem.
07) Působnost právních norem.
08) Vznik právních norem.
09) Rozšiřování právních norem (distribuce).
10) Možnosti získání právních předpisů v praxi.
11) Archivace a platnost starších právních norem.
12) Důležité právní normy pro stavební praxi a jejich popis z hlediska využití.

Hodnocení: 2.8/5 (27 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !