Obchodně závazkové vztahy

Autor: Kamča Nová | 2.10.2010 22:33 | 0 komentářů | Přečteno: 1665 krát

Systematické uspořádání závazkového práva v obchodním zákoníku se shoduje s občanským zákoníkem: v úvodu jsou obecná ustanovení pro všechny obchodní závazkové vztahy a potom následují právní formy o pojmenovaných smlouvách, jichž je v obchodním zákoníku upraveno třiadvacet. Některé typy smluv jsou paralelně obsaženy v obchodním i v občanském zákoníku, např. kupní smlouva a smlouva o dílo, jiné jsou pouze smlouvami obchodního práva, např. licenční smlouvy a smlouva o obchodním zastoupení. Převazují normy dispozitivní,je přípustné uzavřít i smlouvu atypickou. Obecná ustanovení o obchodních závazkových vztazích – Obecná ustanovení vymezují okruh vztahů, které se řídí obchodním právem a určují, jak tyto vztahy vznikají, jak se zajišťují a jak zanikají. Obchodním právem se řídí závazkové vztahy mezi podnikateli, které se týkají jejich podnikatelské činnosti, a vztahy mezi státem nebo samosprávními územními celky a podnikateli uzavřené za účelem uspokojování veřejných potřeb. Všechny tyto vztahy se v obchodněprávní teorii nazývají relativní obchody. Kromě relativních obchodů se obchodní právo vztahuje na tzv. absolutní obchody. Za takové se považuje bez ohledu na právní povahu jejich účastníků závazkové vztahy taxativně vyjmenované v obchodním zákoníku. Kromě relativních a absolutních obchodů se podle norem obchodního práva posuzují vztahy, o jejichž podřízení obchodnímu právu se jejich účastníci dohodli. Charakteristickým ryse obchodního práva závazkového – je to , že při určování práv a povinností mají kromě právních norem velký význam obchodní zvyklosti, všeobecně zachovávané v příslušném obchodním odvětví, jestliže tyto zvyklosti nejsou v rozporu s obsahem smlouvy nebo se zákonem. Někdy se účastníci ve své smlouvě dohodnou, že při výkladu jejich právních vztahů se má přihlížet k obchodním zvyklostem. V takovém případě mají zvyklosti přednost před dispozitivními právními normami. Společné závazky, změny, zajištění a zánik závazků – Společný závazek dvou nebo více dlužníků se v pochybnostech považuje za solidární, dlužníci jsou zavázání společně a nerozdílně. Věřitel může požadovat celé plnění na kterémkoliv z dlužníků, ale plnění nabídnuté jiným ze společných dlužníků je povinen přijmout. Jde-li o společný závazek podílový a výše podílu jednotlivých dlužníků je sporná, jsou zavázáni rovným dílem. O změnách obsahu ani o změnách účastníků obchod. závazkových vztahů obchodní zákoník nemá speciální ustanovení. Změny se proto posuzují podle občanského zákoníku. K zajištění obchodního závazku se používají stejné prostředky jako v občanském právu. Smluvní pokutu nepřiměřeně vysokou může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajištění pohledávky. K ustanovením o ručení je v obchod. zákoníku připojena právní úprava bankovní záruky. Bankovní záruky - vznikají písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité částky, jestliže dlužník nesplní svůj závazek. V záruční listině může být omezena doba její platnosti. Jestliže věřitel písemně neoznámí své nároky bance během doby platnosti záruční listiny, bankovní záruka zanikne. Zástavní právo podle obchod. zákoníku může vzniknout i na základě dluhopisu vydaného podle zvláštních předpisů, jestliže je v dluhopisu vyznačeno zajištění nároků zástavním právem k určitým nemovitostem. Takový dluhopis se nazývá hypotéční zástavní list. Zastavení nemovitosti se zapisuje v katastru. Zástavní právo založené hypotéčním zástavním listem má přednost před jinými zástavními právy při uspokojování nároků věřitelů ze zástavních práv. Zánik závazku splněním – Obchodní závazek zaniká řádným a včasným splněním. Způsob, místo a doba plnění se řídí obsahem smlouvy. Nejsou-li tyto náležitosti ujednány, práva a povinnosti účastníků se posuzují podle dispozitivních ustanovení, v nichž není zásadní rozdíl mezi obchodním a občanským právem. Takže i podle obchodního zákoníku o způsobu splnění rozhoduje dlužník, místem plnění je sídlo nebo bydliště dlužníka a není-li dohodnuta doba splnění věřitel je oprávněn žádat splnění ihned po uzavření smlouvy. Dlužník je povinen splnit závazek bez zbytečného odkladu, jakmile byl věřitelem o splnění požádán. Je-li stanovena doba splnění peněžitého závazku a dlužník jej splní předčasně, není oprávněn bez souhlasu věřitele odečíst si od zaplacené dlužné částky úrok, odpovídající době, o kterou splnil dříve. Jestliže je někdo povinen plnit svůj závazek před plněním závazku druhé strany, může plnění odepřít do doby, než mu bude dostatečně zajištěno plnění druhé strany, jestliže je zřejmé že druhá strana svůj závazek nesplní k nedostatku své způsobilosti k plnění nebo vzhledem ke svému chování při přípravě plnění závazku. K dostatečnému zajištění lze stanovit přiměřenou lhůtu, po jejímž marném uplynutím může účastník od smlouvy odstoupit. Zánik nesplněného závazku – Práva a povinnosti účastníků obchod. závazkového vztahu se posuzují podle občanského zákoníku. Právní následky prodlení dlužníka nebo věřitele jsou nároky postiženého účastník, který může trvat na řádném splnění povinnosti později, nebo odstoupit od smlouvy v případech, kdy to stanoví zákon. V obou případech může požadovat náhradu škody způsobené prodlením. Věřitel má nárok na úroky z prodlení, jde-li o dlužníkův nesplněný peněžitý závazek. Odstoupení od smlouvy je přípustné v případech uvedených ve smlouvě nebo v zákoně. Z důvodů prodlení může druhý účastník ihned odstoupit, jestliže prodlení znamená podstatné porušení povinnosti. Je-li prodlení nepodstatným porušením povinnosti, může postižený účastník odstoupit,jen když osoba v prodlení nesplnila svůj závazek ani v dodatečně přiměřené lhůtě, která jí byla poskytnuta. Ujednání o možnosti odstoupení lze ve smlouvě spojit s odstupným. Nemožnost plnění je povinen prokázat dlužník. Plnění je nemožné také v případě, kdy právní předpisy,které byly vydány až po uzavření smlouvy, zakazují dlužníkovi chování, k němuž se zavázal. Promlčení podléhají všechna práva z obchod. závaz. vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na neurčitou dobu. Pro obchod. závazky je obecná promlčecí doba 4 roky. Promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Celková promlčecí doba však nesmí být delší než deset rok od doby, kdy počala běžet poprvé. Promlčecí doba přestává běžet dnem zahájení soudního řízení, jimž se věřitel domáhá uspokojení své pohledávky.

Hodnocení: 2.5/5 (25 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !