Olomouc - Olomoucký kraj

Autor: Tom Lexís | 27.1.2010 15:33 | 2 komentářů | Přečteno: 4395 krát

Olomoucký kraj je tvořen okresy Šumperk, Olomouc, Prostějov, Přerov a Jeseník. Svou rozlohou 5 139 km2 zaujímá 6,52% území České republiky a je osmým nejrozlehlejším krajem České republiky. Přírodní reliéf olomouckého kraje je velice různorodý. Na severu můžeme nalézt především vrchoviny, pahorkatiny a horský masív Jeseníků s nejvyšší horou Moravy a Slezska Praděd (1490 m. n. m.). V jižní části kraje převládají především nížiny Hornomoravský úval a Moravská brána. Nejnižším bodem kraje je hladina Moravy u Kojetína (190 m. n. m.). Krajem prochází také hlavní evropské rozvodí.

Různorodost přírodního reliéfu způsobuje nerovnoměrnost osídlení a hospodářský rozvoj kraje. Zatímco hustota zalidnění v okrese Olomouc dosahuje hodnot až 156 osob na km2, v okrese Jeseník je to jen 60 osob na km2. Střední stav počtu obyvatel je 643 388, což je 6,2% obyvatel České republiky. Kraj se vyznačuje nižším průměrným věkem a také věková struktura je proti průměru ČR příznivější počet osob v předproduktivním věku je vyšší než počet osob v poproduktivním věku. V kraji je poměrně vysoké zastoupení obyvatelstva se základním vzděláním, nejvyšší hodnoty kolem 50% dosahuje na Potštátsku. Vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel je nejvíce ve velkých sídlech, v odlehlejších oblastech však stále existuje deficit.

Na území olomouckého kraje se nachází celkem 329 obcí (6,3% všech obcí ČR), z nichž 24 má statut města. Největším je Olomouc s 103 840 obyvateli, dále Prostějov (49538 obyvatel) a Přerov (48946 obyvatel).

Hospodářství

Hospodářský vývoj byl ovlivněn především přírodními podmínkami. Již od středověku je oblast Hané známa jako bohatá zemědělská oblast. Industrializace rozvíjející se od druhé poloviny 19. století se zaměřovala především na zpracování zemědělských produktů, dřevozpracující průmysl a rudný průmysl. Vlna socialistické industrializace však posílila průmysl především v jihovýchodní oblasti kraje mezi městy Olomouc, Přerov a Hranice. Zde posílilo především strojírenství , energetický, chemický průmysl a elektrotechnika, na severozápadě kraje pak zpracování rud a barevná metalurgie.

V současnosti se Olomoucký kraj podílí 5,16% na hrubém domácím produktu ČR. Olomoucký kraj má vyšší podíl pracujících v zemědělství a průmyslu než je průměrný podíl v ČR, což je zřejmě hlavní příčinou vysoké míry nezaměstnanosti 11,5%. V terciérní sféře je nadprůměrný podíl pracovníků jen ve školství, zdravotnictví a dopravě.

Průmysl

Přestože průmyslová výroba zaujímá dominantní postavení v ekonomické struktuře, ukazatel tržeb z průmyslové činnosti je výrazně pod celorepublikovým průměrem (68%). Olomoucký kraj patří také mezi území s mírně podprůměrnou podnikatelskou aktivitou. Průměrná intenzita je pouze v okrese Olomouc a Jeseník. Tradiční jsou obory potravinářského průmyslu zpracovávající místní suroviny (cukrovary, sladovny, ...). Nejsilnějším odvětvím je však i zde strojírenství, významný je i průmysl oděvní.

Potravinářský průmysl:
Olomouc - Olma (mléčné výrobky)
Seliko (alkoholické nápoje)
Nealko (nealkoholické nápoje)
Milo (tukové závody)
Přerov - pivovary Zubr a Regent
Brodek u Přerova - cukrovar

Strojírenství:
Olomouc, Lutín, Hranice - Sigma (čerpadla)
Přerov - Meopta (optické přístroje)
Moravské údolí u Olomouce - Mora (sporáky)
Prostějov - Agrostroj (zemědělské stroje)
Uničov (bagry, rýpadla, stavební stroje)
Sobotín u Šumperka - Velamos (kola)
Šternberk (výroba hodin)

Textilní:
Přerov - Kazeto (kufry)
Prostějov - výroba konfekčního textilu navazující na prvorepublikovou tradici

Dřevozpracující:
Šumperk, Jeseník - výroba nábytku
Bystřice pod Hostýnem - TON (továrna ohýbaného nábytku - židle)

Chemický:
Olomouc - Farmakon (léčiva)
Přerov - Precheza (výroba kyseliny sírové)
Velké losiny (ruční výroba papíru)

Barevná metalurgie:
Břidličná - Kovohutě Břidličná

Průmysl stavebních hmot:
Hranice na Moravě - vápenka
Žulová - těžba žuly

Olomoucký kraj je svou polohou významným silničním (dálnice Olomouc - Brno, Hranice - Olomouc), ale i železničním uzlem.

Zemědělství

I zde se projevují značné rozdíly mezi severní hornatou částí a jižní převážně nížinou. Zemědělská půda zaujímá celkem 2 777 km2 z rozlohy kraje. Z toho je přibližně ze 77% půda orná.

Severní část:

Pro severní část je typický horský typ zemědělství. Je to chladná oblast s průměrnými srážkami okolo 1000-1400 mm a průměrnými teplotami 2-6 °C. Málo úrodné půdy většinou štěrkovité až kamenité horské podzoly, hnědé a horské lesní půdy, místy pak rašeliništní půdy. Pěstují se zde především málo náročné plodiny, jako je např. oves, brambory, pícniny, len.

Jižní část:

Jižní část patří k nejúrodnějším oblastem ČR a řadí se k řepařskému typu zemědělství. Je to mírně teplá až teplá oblast s průměrnými srážkami kolem 600 mm a teplotami 8-9°C. Jsou zde jílovité či jílovitohlinité hnědozemně a černozemně a při tocích řek také nivní půdy.

Pěstuje se zde pšenice, ječmen, cukrová řepa, řepka, brambory, pícniny, ovoce a zeleniny. Mimo chovu prasat, který se vyznačuje nejvyšší intenzitou chovu prasat u nás, je rozšířen i chov drůbeže.

Cestovní ruch

Přestože je na území Olomouckého kraje mnoho historických památek a velké přírodní bohatství, návštěvnost kraje je velmi malá (jen 4,8% úhrnu ČR), zvláště kvůli špatné organizaci nabídky. Největší význam pro turistiku má chráněná krajinná oblast Jeseníky (založena roku 1969 na ploše 740 km2). Masív Jeseníků pokrývají husté lesy, na hřebenech můžeme najít početné skalní výchozy modelované mrazem do tvaru izolovaných skal, např. Vozka, Petrovy kameny. V lyžařské sezóně jsou nejvyhledávanějšími středisky Červenohorské a Ramzovské sedlo.

V rámci CHKO Jeseníky existují i dvě menší národní přírodní rezervace, Rejvíz je vrchovištní rašeliniště se dvěma jezírky a naučnou stezkou. Praděd 1490 m. n. m. je nejvyšší horou nejen Jeseníků, ale také Moravy a Slezska. Podle pověsti je sídlem dobrého horského ducha, mocného vládce jesenických hor, který se nejčastěji objevuje jako stařec s dlouhým rozevlátým vousem. Dobrým lidem neublíží, jen lakotu a sobectví trestá. S názvem Praděd se můžeme setkat až od 70. let 19. století, kdy vznikl překladem slov Altvater nebo Vaterberg. Původní názvy používané od 14. století jsou Sněžná hora či Sněžník, Klínovcová hora nebo Wiesenberská Sněžka.

Více na západě leží masív Králického Sněžníku. Na jižním svahu nejvyšší hory Králického Sněžníku (1423 m. n. m.) stála v letech 1912 až 1971 turistická Masarykova chata. Častými hosty zde byli členové německé umělecké skupiny Pražská secese. Jejím znakem byl slon a proto roku 1932 u příležitosti 10. výročí trvání Pražské secese vztyčili její příslušníci poblíž chaty kamennou sošku slůněte. Pod vrcholem Králického Sněžníku pak pramení řeka Morava.

Druhou chráněnou krajinou oblastí je CHKO Litovelské Pomoraví, která byla zřízena v roce 1990 na ploše 9600 ha. Tato CHKO zahrnuje téměř 100 km dlouhý periodicky zaplavovaný úsek s lužními lesy, meandry, mrtvými říčními rameny a s mokřady kolem řeky Moravy. Zajímavé jsou také krápníkové Javoříčské a vápencové Mladečské jeskyně. Za návštěvu jistě stojí i Arboretum Bílá Lhota, v jehož bohaté sbírce dřevin nalezneme na 300 druhů stromů a keřů. V sousedství Arboreta leží klasicistní zámeček z 19. století. Další dominantní turistickou atraktivitou je lázeňství, založené především na klimatu a vodoléčbě. Mezi nejznámější lázně patří Teplice nad Bečvou, Lipová lázně, Jeseník, Velké Losiny, Bludov, lázně Skalka.

Důležitá je také poznávací turistika po památkách a historických objektech kraje. Nejvýznamnější je bezesporu historické jádro Olomouce. Bohatá historie zanechala tak rozsáhlý soubor památek, že Olomouc je dnes po Praze druhou největší městskou památkovou rezervací v ČR. O svém zaslouženém označení perla na zelené podušce přesvědčí metropole Hané návštěvníky svými architektonickými skvosty: katedrála sv. Václava, chrám sv. Mořice (varhany Michaela Englera z roku 1745), chrám Panny Marie Sněžné, kostel sv. Michala, kaple Jana Sarkandra, Hradisko (premonstrátský klášter), Přemyslovský palác (románský palác biskupa Zdíka), Arcibiskupský palác, radnice s orlojem, tereziánské opevnění. Soubor šesti barokních kašen a sloupů byl navržen do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Historické jádro obklopují krásné parky, umístěné podél řeky Moravy a bývalých středověkých hradeb. V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, arcibiskupství a mnoho dalších institucí, např. Vlastivědné muzeum a Muzeum Umění. Známé jsou výstavy Flory, mezinárodní varhanní festival či Olomoucké hudební jaro. Významnou dominantou olomouckého okolí je barokní chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce.

Blízko Olomouce je Hanácký skanzen v Příkazech, který je vzácným dokladem lidového stavitelství na Hané. I v ostatních městech Olomouckého kraje najdeme nádherné historické památky, ať již to jsou zámky, jako např. Náměšť na Hané, kde je v raně neoklasicistním zámku umístěna atraktivní sbírka arcibiskupských kočárů, či Bouzov, kde můžeme mimo jiné obdivovat dobovou hradní kuchyni se stylovým zařízením a technickými kuriozitami. Renesančně přestavěné zámky v Přerově, Jeseníku, Zábřehu a Šternberku s muzeem hodin, jediného tohoto druhu v České republice. Renesanční zámky v Prostějově a Velkých Losinách, které jsou známy svými čarodějnickými procesy. Nebo zříceniny hradů Helfštýn a Plumlov či muzea, kostely a historické domy a náměstí, na které narazíme téměř v každém městě, městečku či vesničce Olomouckého kraje.

Hodnocení: 2.6/5 (54 hlasů)

Komentáře (2)

Napsal: | 22.2.2011 17:50 | Odpovědět

*WALL*

Napsal: | 6.3.2011 20:35 | Odpovědět

Thanx for help :-D 8-) *ROFL* *LOL* *YES*

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !