referáty
nejnovější referáty
Imanuelité
Autor: Tom Lexís | 10.12.2009 12:07 | 0 komentářů | Přečteno: 3118 krát
V souvislosti se zájmem sdělovacích prostředků se jedná o pravděpodobně nejznámější a čistě tuzemskou sektu. I když má obdobný název jako mezinárodní "Hnutí Grálu", které v České republice taktéž aktivně vystupuje, je zakladatelem české skupiny Jan Dietrich Dvorský a jeho družka Lucie Dvorská (shoda příjmení je v tomto případě opravdu náhodná). Kvůli rozlišení těchto dvou skupin s obdobným názvem se pro označení Dvorského skupiny užívá názvu "Imanuelité".
Odborníci považují působení Dvorského za typickou ukázku vzniku a existence destruktivního kultu. Dvorský v roce 1990, po přečtení Bernhardtovy knihy s názvem "Ve světle pravdy" dospěl k pozoruhodnému názoru, že právě on je novým Mesiášem, Parsifalem Imanuelem, popisovaném v knize. Jako nové převtělení Abd-ru-shina byl povolán založit Tisíciletou říši. Sedl tedy k psacímu stolu a napsal knihu poznámek, glos a komentářů na nejrůznější oblasti života, nazvanou "Syn člověka - Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa". Název knihy nebyl náhodný, neboť autor se titulem Syn člověka sám honosí.
O této knize se v záhlaví obálky hovoří takto: "Syn člověka - Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa. Pojednává ostře a kriticky ze zcela nového pohledu o všech oborech lidské činnosti, o životě soukromém i veřejném.
Autor nazírá na původ zla v člověku, a tím i na zemi, se všemi jeho důsledky, apeluje na lidské dobro, nenásilnost, přemýšlivost, pevnost v citech i názorech. Autor není v žádné straně, církvi, sektě ani jiné skupině. Působí sám za sebe. Kniha vyvolává svou neobvyklostí v řadách čtenářů velký rozruch."
Po skončení psaní Dvorský prodal byt v Praze-Braníku a za utržené peníze knihu vlastním nákladem vydal (málokdo ví, že je autorem dalších dvou knížek, které však s jeho mesiášských posláním nemají pranic společného - v roce 1991 mu vyšla knížka s názvem "Pyj v jasném světle aneb Malá cvičebnice pravdy v sexu" a v roce 1999 spatřil světlo světla humoristický román s názvem "Zákony křiklounství a řvounství").
Během čtení "nejvýznamnější knihy tisíciletí", tedy knihy "Syn člověka" řada lidí podlehla kouzlu Dvorského myšlenek a během roku 1993 vstoupila do jeho komunity "pomocníků Syna člověka", sídlící ve Hvozdci u Hořovic a v několika dalších okolních obcích. Vstoupit do této skupiny se jim podařilo až tehdy, když Parsifal Imanuel - Dvorský poznal, že jejich aura je již dostatečně rozvinutá (má tmavě fialovou barvu), aby mohli důstojně obstát v nové Tisícileté říši. Pokud však jejich dosavadní partner takového stupně aury nedosáhl, museli přijet bez něho. Noví stoupenci mu po příchodu museli odevzdat veškeré svoje peníze i prostředky, které utržili z prodeje svého majetku, neboť podle Parsifala nebylo vhodné nechávat jakékoliv prostředky lidem, kteří přeci nevěří v Syna člověka.
Pomocníci Parsifala žili za zdmi svých komunit zcela odloučeni od vnějšího světa, obyvatelé obce je spatřili jen výjimečně, do místních obchodů chodili nakupovat jen velmi zřídka, s rodinou a přáteli se nesměli vůbec stýkat. Samozřejmě neměli přístup k novinám ani časopisům, natož pak k televizi a rozhlasu. Z knih mohli číst pouze dílo Parsifalovo. Členové komunity nikde nepracovali a žili jen z úspor nebo z výtěžku prodeje knihy "Syn člověka". Hlavní činností většiny z nich byla příprava nového vydání této knihy, později práce spojená s její distribuci a pouličním prodejem. Aby se ušetřily prostředky za stravu, nařizoval Dvorský často povinné půsty. Někteří Parsifalovi následovníci drželi půsty a podstupovali tzv. očisťovací kůry, kdy jedli denně jen jeden rohlík, zato pili velké množství odvaru z dubové kůry. Následkem obráceného biorytmu (kdy v noci bděli a většinu dne prospali) a podvýživy zákonitě docházelo k velkým úbytkům na váze a k následným zdravotním problémům. Po odchodu (nebo ještě častěji nuceném odchodu) musela být většina bývalých členů této sekty hospitalizována v nemocnicích nebo psychiatrických léčebnách.
V dobách své největší slávy Dvorský svým oddaným stoupencům sliboval vybudování Tisícileté říše (ovšem určené výhradně jeho příznivcům), která měla nastat během roku 1994. Tehdy mělo dojít na světě k mnoha velkým přírodním katastrofám. Dvorský s nevelkou skupinou nejbližších stoupenců očekával pohromy v severní Itálii, kde se snažil získat za peníze vybrané od svých následovníků pozemky pro budoucí vznik hlavního města Tisícileté říše. Když se ale žádné živelné pohromy nekonaly, stáhl se Dvorský a jeho skupina zpět na Hořovicko. Rozpad komunity byl po tomto debaklu již neodvratný. Aby nebyl vystaven realitě postupného odchodu svých lidí, začal Dvorský jednoho člena po druhém vylučovat s odůvodněním, že jejich aura již není dostatečně vhodná pro vstup do Tisícileté říše. Po jejich financích, odevzdaných Dvorskému po vstupu do komunity, se však slehla zem.
Zakladatel: Jan Dietrich Dvorský se narodil v roce 1966 v Liberci. Následkem rozvodu svých rodičů žil jen s matkou a sestrou. Po ukončení středoškolských studií působil krátkou dobu jako student FAMU v Praze, kde se oddával zhýralému životu "zlaté pražské mládeže". Často také střídal děvčata - až do chvíle, kdy potkal Lucii Dvorskou, se kterou začal později žít. V roce 1988 se jim narodila první dcera Julie. V době po návratu z krátkého exilu v Německu se jim dostala do rukou kniha Abd-ru-shina "Ve světle pravdy", která natrvalo změnila jejich život.
Dvorský, který se knihou (na rozdíl od Lucie) nechal zcela uchvátit, se prohlásil v duchu učení Abd-ru-shina o Svatém Grálu za Bohem povolaného Mesiáše a od této chvíle se nechával titulovat jménem Imanuel Parsifal. Vydal knihu "Mesiášovo živé poselství o všenápravě světa" a založil několik komunit svých přívrženců.
I když policie byla informována, že několikrát nezakrytě nabádal své následovníky ke spáchání sebevraždy ("musíte odložit svá těla a dát tak možnost vzniku nového vlastního zrození, které by bylo příhodnější pro vstup do Mesiášovy Tisícileté říše"), nemohla proti samozvanému Mesiáši zakročit, protože nenašla svědky. V roce 1994 veřejnost vzrušil případ Evy Sadílkové, členky sekty, která byla na žádost vlastní matky převezena ze sídla komunity ve Hvozdci u Hořovic do psychiatrické léčebny v Dobřanech. I když několik členů sekty proti tomuto kroku protestovalo na Pražském hradě (prostřednictvím petice oslovili také prezidenta V. Havla), soud později potvrdil správnost hospitalizace na psychiatrické klinice - kam by však spíše patřil samotný zakladatel.
Následující rok nebyl pro Dvorského příznivý, byl totiž spolu se svojí družkou Lucií Dvorskou, nazývanou Labutí panna, stíhán policií. Ta ho obvinila z trestného činu ohrožování mravní výchovy mládeže (§ 217 Trestního zákoníku), neboť spolu s dalšími rodinami odmítali pouštět svoje děti do školy. Zdůvodňovali to tvrzením, že všechno potřebné je mohou naučit sami. V kampani proti Dvorskému, která probíhala v médiích, se aktivně zapojila matka jeho družky Lucie. Ta Dvorského obvinila z neustálé psychické manipulace své dcery a vnoučat. Protože se vyhýbali vyšetřování - včetně psychiatrického - byl na ně okresním soudcem vydán zatykač. Za stejný trestný čin bylo podmíněným trestem odnětí svobody odsouzeno několik rodičů - členů sekty imanuelitů. Samotný Dvorský se však tomuto trestu úspěšně vyhýbá, neboť policie po něm dosud marně pátrá. Dvorský, skrývající se pravděpodobně u některého ze svých příznivců, nemá zájem ukazovat se na veřejnosti. Také policii těší, že nebude muset Dvorského zatýkat. Nejen proto, že prokázat vinu Dvorskému nebude jednoduché, ale zejména z obav před značnou medializací jinak bezvýznamného případu. A to, že by sdělovací prostředky případnému zatčení Dvorského věnovaly nezaslouženou pozornost, je téměř jisté.
Od roku 1995 tedy viditelná činnost sekty imanuelitů neexistuje. Několik málo věrných stoupenců dostává čas od času od Dvorského osobní dopisy. Asi desítka dalších bývalých členů se vrátila do Hnutí Grálu.
Případ Dvorského sekty - nebo spíše "klasického" destruktivního kultu - se stal signálem pro zahájení široké antikultovní kampaně, vedené několik let některými sdělovacími prostředky, zástupci Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, představiteli tradičních církví i politických stran. Bez většího úspěchu se pokoušelo Hnutí Grálu novinářům vysvětlit, že s iniciativami pana Dvorského nemá v žádném případě nic společného. Dopisy, určené tisku i televizním stanicím, které odvysílaly negativně laděné reportáže o Dvorském a jeho skupině, zůstaly většinou bez ohlasu. Džin byl vypuštěn z láhve, národ se začal obávat hrozby děsivých a zákeřných sekt a kultů.
"Chci vám také poradit, abyste Bibli, Korán, Talmud, Védy a jiné náboženské a filosofické knihy četli až po Abd-ru-Shinovi, protože stejně jako Ježíš Nazaretský hovořil o Janu Křtiteli, tak zase já o něm mohu říct, že je z lidí největší, a jedině skrze jeho (a mé) dílo, je možné správně a normálně chápat a zřetelně rozlišovat, co je v nich ještě podstatné a živé a co už nepodstatné, zavádějící, přimyšlené, mylné a tudíž mrtvé. Na závěr ještě jednu zcela vážně míněnou připomínku: kdo mne přehlédne, sebe přehlédnul. Kdo mne zničí, sebe zničil.
Parsifal Imanuel: Syn člověka, Poselství Grálu"
Slepý chce vést slepé a duchovní mrtvola pořádá okázalé pohřby již zcepenělé pravdy... Opravdu, velkolepý kabaret...;-)))
Komentáře (0)
Přidat komentář
přihlášení
o webu
sponzor webu
Sponzorem portálu jsou referatyzababku.cz,referáty pro vás na zákázku!
