referáty
nejnovější referáty
Filmová hudby-české pohádky
Autor: Jan Morávek | 13.10.2010 20:41 | 0 komentářů | Přečteno: 5688 krát
Úvod
Filmová hudba je označení hudby, která se uplatňuje ve filmu ( respektive je pro film produkována ) a funguje jako složka filmového výtvoru. Je to přenesení výrazu scénická hudba na filmové plátno. Běžně bývá úloha filmové hudby ve filmu spíše pomocná a doplňující. Film bez hudby je dnes takřka výjimkou. Doprovází a podkládá dění ve filmovém obraze zvukovými ději, vystupuje jako zvukomalebný i náladový faktor, rozvádí a někdy též předjímá dějové a emocionální situace.
Do počátečních fází české filmové hudby zasáhl ve 20.-30. letech Bohuslav Martinů, porozumění pro specifičnost filmové hudby však nejvýrazněji projevil E. F. Burian. Z významných autorů lze dále jmenovat O. Jeremiáše a J. Křičku, Těsný vztah k filmové hudbě si vytvořili autoři tak rozmanitého zaměření jako F. Škvor, P. Haas, J. Šust, J. Kalaš, M. Ponc, M. Smatek, D. C. Vačkář, J. J. Fiala a J. Ježek, jakož i operetně orientovaní skladatelé J. Beneš, J. Jankovec a J. Weinberger. Polský skladatel populární hudby J. Kumók , který působil mezi válkami v Československu, psal rovněž hudbu k českým zvukovým filmům. Zhruba ve 40. Letech byla již česká filmová hudba kvalitativně vyzrálá ve všech svých dobových podobách, své hlavní reprezentanty pak našla ve V. Trojanovi, J. Srnkovi a Z. Liškovi, jejichž tvorba spolupodmiňovala růst uměleckých ambicí české filmové produkce. Ke galérii úspěšných a mnohdy osobitých tvůrců filmové hudby patří dále L. Podéšť, J. Novák, H. Macourek, A. Košťál, J. Rychlík, J. Sternwald, K. Reiner, S. Havelka, Z. Marat, J. Dlouhý, J. Šlitr, M. Vacek, Z. Pololáník, V. Petrov, K. Svoboda, M. Štědroň, P. Blatný, P. Hapka ad.
Pyšná princezna
Film v režii Bořivoje Zemana natočený roku 1952 podle pohádky Boženy Němcové Potrestaná pýcha.
Láska a práce napraví princeznu Krasomilu, starý král se zbavuje špatných rádců, v půlnočním království je zrušen zákaz zpěvu a všichni milují moudrého Miroslava. V hlavních rolích Vladimír Ráž a Alena Kohoutová, později Vránová.
Hudbu složil Dalibor C. Vačkář a texty jsou z pera Františka Hrubína.
Dalibor Cyril Vačkář
Hudební skladatel, básník a dramatik. Narodil se 19. září 1906 na Korčule v Jugoslávii a zemřel 21. října 1984 v Praze. Po maturitě (1923) absolvoval pražskou konzervatoř s mistrovskou školou u profesorů Hoffmana a Suka. Krátce řídil orchestr Tylova divadla, spolupracoval s Osvobozeným divadlem, byl houslistou rozhlasového orchestru, v letech 1945 – 1947 pracoval jako filmový dramaturg a scénárista. Skládal pro housle, klavír, orchestrální hudbu, sbory a písně. Pro film pracoval prakticky od počátku zvukové éry, ale výrazněji se projevil až po druhé světové válce. Skládal hudbu pro filmové veselohry Miroslava Cikána Alena , Bořivoje Zemana Dovolená s Andělem, Anděl na horách a Pyšná princezna , Vladimíra Čecha Nezlob Kristino! , ale jeho doménou byla vážná dramatická hudba, která se výrazně projevila v okupačních dramatech V. Kubáska V horách duní a Martina Friče Past, v Čechově adaptaci Divé Báry a špionážním dramatu téhož režiséra Expres z Norimberka. Dále vytvořil hudbu k několika historickým a biografickým filmům O Ševci Matoušovi Miroslava Cikána a Tajemství krve Martina Friče a k psychologickým filmům, jakým byla Slavíčkova Podobizna nebo Hubáčkova Roztržka. Pod pseudonymem Dalibor C. Faltis publikoval básnické sbírky Chorál deště , dramata Veronika, Stanice Gordian, Chodská nevěsta aj. Jako filmový scénárista spolupracoval na Čechově Divé Báře.
Popelka
Klasická pohádka o Popelce, která vznikla koncem 60. let v dílně režisérky Vlasty Janečkové. V hlavních rolích můžeme vidět Evu Hruškovou ( Popelka ), Jiřího Štědroně ( princ ) a Jana Třísku ( průvodce pohádkou ).
Autoři hudby neuvedeni.
Písnička holoubků
Popelka
Autoři neuvedeni
C Dmi G C
1. Jedno zrnko popela, jedno zrnko hrášku,
C Dmi G C
abys taky věděla, že máš tolik brášků.
C Dmi G C
2. Jedno zrnko popela, jedno stéblo slámy,
C Dmi D7 G F CGCG
Tak buď hodně veselá a zpívej si s námi. la la la la
3. Jedno zrnko popela, jedna stará nit,
Tak buď hodně veselá, my už můžem jít.
Byl jednou jeden král
Pohádka Bořivoje Zemana z roku 1954, scénář podle pohádky Sůl nad zlato Boženy Němcové.
O tom, že sůl je nad zlato a drahé kamení, se přesvědčil i král Já První a všichni jeho poddaní. V hlavních rolích : Jan Werich, Vlasta Burian, Milena Dvorská a Vladimír Ráž.
Hudbu složil Václav Trojan.
Václav Trojan
Hudební skladatel. Narodil se 24. dubna 1907 v Plzni a zemřel 5. července 1983 v Praze. Po gymnáziu přešel na pražskou konzervatoř, kde studoval varhany u B. Wiedermanna, skladbu u J. Křičky a dirigování u O. Ostrčila a P. Dědečka. Mistrovskou školu absolvoval v letech 1927 – 1929 u J. Suka a V. Nováka a čtvrttónovou hudbu u A. Háby. Působil jako soukromý učitel hudby, pak kapelní k a skladatel Dětského divadla Míly Melanové ( 1935 – 1937 ), do roku 1945 jako hudební režisér a dramaturg Kresleného filmu, od roku 1949 lektor divadelní a filmové hudby na AMU. Vedle vážné hudby se věnoval v letech 1930 – 1940 i žánru hudby taneční a zábavné. V této době vzniklo jeho nejpůvodnější dílo – dětská opera Kolotoč. Z Trojanovy vážné hudby uveďme vedle skladeb komorních a orchestrálních některé hudby scénické : Zlý jelen, Strakonický dudák, Broučci,Vzkříšení. Po roce 1945 se věnoval téměř výhradně hudbě filmové . Prvním takovým dílem byla krátká kreslená groteska s pohádkovým motivem Zasadil dědek řepu. S Trnkou pak spolupracoval na šestidílném cyklu Špalíček. V něm Trojan nejvíce těžil z tradice lidových písní. Za gramofonovou nahrávku hudby ke Špalíčku získal Zvláštní cenu na Mezinárodní přehlídce hudby a tance ve Valencii. V roce 1948 složil hudbu k Trnkově loutkové parafrázi Andersenova Císařova slavíka. Po hudbě ke dvěma krátkým loutkovým filmům se oba tvůrci spojili k dalšímu velkému dílu – dlouhému loutkovému filmu Bajaja podle Boženy Němcové. Hudba byla místy umocněna verši V. Nezvala. Dále se tento skladatel postaral o velmi úspěšnou hudbu k dalším Trnkovým filmům, Dobrému vojáku Švejkovi a ke Snu noci svatojánské. Jeho dílo bylo oceněno bezpočtem cen.
Nesmrtelná teta
Pohádková komedie Zdeňka Zelenky z roku 1993 o ztraceném a nalezeném rozumu. Jak se z hloupého Matěje stane krásný a zamilovaný muž a jak láskou k princezně Pavlínce přemůže závist. Pohádka podle K. J. Erbena Rozum a Štěstí.
Hudbu složil Jiří Svoboda, titulní píseň Ondřej Soukup na slova Gabriely Osvaldové.
Ondřej Soukup
Hudební skladatel a baskytarista. Narodil se 2. 5. 1951. Od dětství se učil v ZUŠ na akordeon, na baskytaru začal hrát ve školní kapele. Studia absolvoval na pražské konzervatoři.Byl členem kapel : Colour Images,Pražský Big Band, přechodně hostoval v Metropolitan Jazz Bandu, zakládající člen Pražského výběru dále J. Stivín and Co. a Orchestr L. Štaidla. Skládá také hudbu pro řadu interpretů ( Gott, Bílá, Korn, Kotvald, Křížková, Janů a Bartošová ). Dále je autorem hudby k baletu Check Mate. Nejznámější Soukupovy hity jsou Víš, lásko, Miss Moskva. V současné době je také producentem, je po druhé ženatý s Gabrielou Osvaldovou a má jednoho syna. Skladatelovými zájmy jsou hudba, víno,
ženy a manželka. Autorství hudby si připsal také ve filmech : Bony a klid, Zvířata ve městě, Ta naše písnička česká II, Kolja a Jezerní královna. Posledním Soukupovým dílem je muzikál Johanka z Arku.
Nyní bych se ráda zmínila o skladatelích jejichž dílo není příliš známé nebo jsem o jejich tvorbě nenalezla dostatek materiálů, ale napsali hudbu k velmi oblíbeným a známým pohádkám.
Petr Mandel – O princezně Jasněnce a létajícím ševci ( pohádka Zdeňka Trošky z roku 1987 – Michaela Kuklová a Jan Potměšil )
Svatopluk Havelka – Český hudební skladatel, narodil se 2.5.1925, otec O. Havelky. Profesor na AMU. Autor kantát ( Chvála světa, Profeteia ), oratoria Jeroným Pražský. Skladatel hudby více než 70 celovečerních filmů ( Všichni dobří rodáci, Božská Ema, Princ a Večernice )
Zdeněk Liška – český skladatel ( 16.3.1922 – 13.7.1983 ). Vynikl jako autor hudby k filmům ( Obchod na korze, Markéta Lazarová, Údolí včel, Spalovač mrtvol, Stíny horkého léta, Signum Laudis, Malá mořská víla, Tři zlaté vlasy děda Vševěda ) a hudby scénické a televizní ( Hříšní lidé města pražského ).
Miloš Krkoška – Princezna ze mlejna ( pohádka Zdeňka Trošky )
Jiří Zmožek – Český skladatel a pianista narozený 21.2.1943. Autor písní pro K. Gotta, M. Rottrovou, H. Zagorovou, D. Rolincovou ( Nešlap nelámej, Ten vůz už jel, Zvonky štěstí… ) a televizních muzikálů ( Co takhle svatba princi?, Ať přiletí čáp královno )
Ivan Hlas – 10.5. 1954 . český skladatel, textař, zpěvák a kytarista, je podruhé ženatý, má 4 děti. Prošel mnoho všelijakých zaměstnání a získal hodně hudebních cen. Byl členem skupin např. YoYo Band, Žlutý pes, Ivan Hlas a Nahlas, Alias atd.Je autorem hudby k Šakalím létům a pohádce Jana Schmidta z roku 1994 Jak si zasloužit princeznu.
Angelo Michajlov – Hudební skladatel narozený 3.10.1939 v Bulharsku. Od roku 1957 žije v Praze. S filmem spolupracuje od roku 1963 jako skladatel a někdy i jako herec. Je autorem hudby k bezmála 25 filmům ( Lucie, postrach ulice, Hop – a je tu lidoop, Metráček, Dívka na koštěti ( Václav Vorlíček - 1971 ), Zlatovláska režisérky Vlasty Janečkové…
Jan F. Fischer – Hudební skladatel narozený 15.9.1921 v Lounech. Absolvoval pražskou konzervatoř. Je autorem hudby k filmům např. Kam s ním ?, Obušku z pytle ven…Skládal také hudbu orchestrální, klavírní, komorní, balety a scénickou.
Šíleně smutná princezna
Pohádkový příběh Bořivoje Zemana z roku1968. Dva moudří panovníci ze spřátelených zemí se dohodli o sňatku jejich potomků, princ a princezna však znají svou vlastní cestu ke šťastnému konci. V hlavních rolích Helena Vondráčková a Václav Neckář.
Hudbu složil Jan Hammer ml.
Jan Hammer
Jazzový a jazzrockový hráč na klávesové nástroje a úspěšný skladatel. Syn Vlasty Průchové a Jana Hammera se narodil 1948 v Praze. Již od dětství hrál na klavír na jevišti divadla Rokoko a účinkoval v dětských představeních o robotu Emilovi. Později založil Junior trio spolu se svými vrstevníky Alanem a Mirkem Vitoušovými. V roce 1968 složil hudbu k Šíleně smutné princezně a těsně po premiéře odcestoval nejprve do NSR a za dva roky do USA a už se nevrátil. Po krátkém působení se Sarah Vaughan a Elvinem Jonesem se stává členem skupiny Mahavishnu Orchestra. Později pracuje jako studiový hudebník a nahrává s významnými jazzovými i rockovými muzikanty, m. j. s Billy Cobhamem, Tommy Bolinem, J. Goodmanem, později s Jeffem Beckem, Nealem Schonem a Johnem Abercrombiem. Hammer má na kontě 18 alb. Největší úspěch sklidila hudba k americkému seriálu Miami Vice ( 1985 ), následně oceněná Grammy. Později se věnuje tzv. background music a hudbě pro počítačové hry. V poslední době složil Jan Hammer znělku několika pořadům televize Nova.
Princezna se zlatou hvězdou
Pohádkový příběh Martina Friče z roku 1959. Princezna Lada uteče před ženichem králem Kazisvětem do sousedního království, kde slouží v kuchyni jako Myší kožíšek, a zamiluje se do prince Radovana.
Hudbu složil Bohuslav Sedláček.
Bohuslav Sedláček
Hudební skladatel narozený 13.8. 1928 v Droždíně u Olomouce. Po vzoru otce se od mládí věnoval hudbě. Skladbu studoval u J. Kvapila na brněnské konzervatoři, potom i na JAMU. Od roku 1949 je zaměstnán v Čs. Rozhlase v Brně zprvu jako hudební režisér, později člen orchestru, hudební redaktor a od roku 1963 jako dramaturg malých hudebních žánrů a Orchestru Studia Brno. Jeho tvorba představuje velmi početnou řadu titulů instrumentálních, převážně však vokálních skladeb z oblasti zábavné a populární hudby. Kromě jiného je také autorem hudby k Princezně se zlatou hvězdou .
Honza málem králem
Pohádka Bořivoje Zemana z roku 1976. Prostý vesnický chasník Honza se vydá na zkušenou do světa. Netouží však po princezně, království a bohatství, ale po prostém lidském štěstí. V hlavních rolích Jiří Korn a Naďa Konvalinková.
Hudbu zkomponoval Jiří Sternwald.
Jiří Sternwald
Hudební skladatel. Narodil se 14. května 1910 v Praze. Hudbu studoval na pražské konzervatoři, kompozici jako jeden z posledních žáků Rudolfa Karla. Po absolutoriu se stal spolupracovníkem E. F. Buriana, pro jehož Déčko komponoval scénickou hudbu. Později spolupracoval i s jinými avantgardními scénami, např. s divadélkem Větrník. Po válce byl hudebním spolupracovníkem Divadla 5. května. Spolu s E. F. Burianem se dostal za okupace k filmové práci. V roce 1941 zkomponoval hudbu na téma Burianova valčíku k filmu Jiřího Lence Rytmus. Po osvobozaní se věnoval téměř výhradně filmové hudbě. Vytvořil několik písní k filmu Hudba z Marsu, dále pracoval s režiséry Milošem Makovcem ( Severní přístav ), Jaroslavem Balíkem ( Bomba ), Zbyňkem Brynychem ( Žižkovská romance, Pět miliónů, Smyk, Každá koruna dobrá, Neschovávejte se, když prší, Transport, Noc oranžových ohňů, Oáza….. ) , Martinem Fričem ( Zocelení ), Jiřím Hanibalem ( Hvězda, Karlovarští poníci ) a Bořivojem Zemanem ( Honza málem králem ). Písničky tohoto hudebního skladatele jsou nápadité a zpěvné a vycházely z rytmu slova, věty a doby.
Hrátky s čertem
Pohádka z roku 1956 v režii Josefa Macha. Vysloužilý voják se vydá do pekla zachránit duše dvou dívek, které v touze po manželovi naletěly ďáblu, ateliérové dekorace byly vytvořeny podle návrhů Josefa Lady. V hlavní roli Josef Bek.
Hudbu složil Jiří Srnka.
Jiří Srnka
Hudební skladatel. Narodil se 19.8. 1907 v Písku a zemřel 31.1. 1982 v Praze. Jeho dětství je úzce spjato s jižními Čechami. Vystudoval pražskou konzervatoř a kompozici na mistrovské škole Vítězslava Nováka. Současně absolvoval hru na housle a čtvrttónovou hudbu o prof. Háby. 1929 – 1935 byl houslistou a dirigentem Osvobozeného divadla, krátce orchestru Národního divadla a rozhlasového orchestru. V letech 1950 – 1953 byl externím učitelem na pražské FAMU. Složil scénickou hudbu k řadě her W. Shakespeara, Lope de Vegy, Fráni Šrámka a dalších, několik symfonií a mnoho komorních skladeb a písní. Především však vynikl jako tvůrce hudby filmové. Společně s O. Jeremiášem a E. F. Burianem se stal jejím průkopníkem. Jeho první filmovou hudbou byl Weissův dokument Dejte nám křídla. Charakteristickým rysem Srnkovy filmové hudby byla její českost, která dodávala filmům výrazné národní rysy, za okupace nesmírně důležité ( Krškovo – Čápovo Ohnivé léto, Vávrova Pohádka máje, Čápovy Mlhy na blatech a Děvčica z Beskyd ), dále Holmanova Minulost Jany Kosinové, Modrý závoj a Rukavička, Vávrova Okouzlená, Turbína a Rozina sebranec. Po osvobození spolupracoval s Vávrou na Krakatitu, Předtuše a Němé barikádě, později na klasické trilogii Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem a dále na Zlaté renetě a Romanci pro křídlovku. Dále pak spolupracoval s Jiřím Weissem ( Romeo Julie a tma ), Václavem Gajerem, Josefem Machem ( Hrátky s čertem ), M. Fričem ( Dařbuján a Pandrhola ), K. Kachyňou, J. Krejčíkem…. Podílel se i na televizních filmech ( Broučci, Lucerna, seriál F. L. Věk ). Mimořádný význam měla jeho spolupráce s režisérem Václave Krškou. Pro Kršku napsal hudbu jeho prvního poválečného filmu Řeka čaruje, dále Měsíc nad řekou a Stříbrný vítr. Za filmovou hudbu byl Jiří Srnka několikrát vyznamenán.
Dařbuján a Pandrhola
Pohádka Martina Friče z roku 1959. Havíř Dařbuján si vybere za kmotra pro své další dítě Smrťáka. S jeho pomocí se stane z Dařbujána zázračný doktor. Sládek Pandrhola však Smrťáka uvězní v sudu a žádná živá duše nemůže zemřít. V hlavních rolích Jiří Sovák, Rudolf Hrušínský a Václav Lohninský.
Hudbu složil J.Srnka.
Panna a netvor
Pohádkový příběh z roku 1978 v režii Juraje Herze o třetí a nejkrásnější dceři zchudlého kupce, která se dobrovolně vydá do zakletého zámku a svou láskou vysvobodí zakletého prince. V hlavních rolích Zdena Studénková a Vlastimil Harapes.
Hudbu napsal Petr Hapka.
Petr Hapka
Hudební skladatel narozen 13. 5. 1944 v Praze. Hudbu studoval na LŠU ( klavír) a na pražské konzervatoři u L. Černého ( violu ). V roce 1962 přešel k profesionální skladatelské práci jako autor písniček Hany Hegerové, skladatel scénické, televizní a o něco později i filmové hudby. Rád pracoval na filmech o současných mladých lidech, jakými byly např. Herzovy Holky z porcelánu a Křehké vztahy, filmy Ivo Nováka Postavení mimo hru, Půlnoční kolona, Zdenka Sirového Paragraf 224 nebo slovenských režisérů Juraje Jakubiska Postav dom, zasaď strom a Dušana Hanáka Růžové sny, ale také na dětských filmech Věry Plívové – Šimkové Páni kluci a Jak se točí Rozmarýny, na poetických pohádkách Juraje Herze Panna a netvor a Deváté srdce i na psychologických a mimořádně dramatických látkách, jakými byly Tomanovy Vražedné pochybnosti nebo Matějkův film Svítalo celou noc. V roce 1966 získal cenu za hudbu k filmům Léto s kovbojem a Zrcadlo pro Kristýnu. Poslední pohádkovou prací Petra Hapky je česko – německá pohádka Kouzelný měšec.
Deváté srdce
Pohádka Juraje Herze z roku 1978 byla natočena ve stejných exteriérech jako Panna a netvor. Potulný student se chce zachránit před trestem a přihlásí se jako stráž princezny Adrieny, ta je však v moci kouzelníka, který si připravuje omlazovací elixír z devíti lidských srdcí.
Hudbu složil Petr Hapka.
Tři veteráni
Pohádka podle Jana Wericha zpracovaná roku 1983 Oldřichem Lipským. Tři veteráni jsou obdařeni dary od skřítků, o které je připraví proradná princezna Bosana z království Monte Albo. Skřítci znovu pomohou, ale vysloužilým vojákům ještě chvíli potrvá, než pochopí, co je pro ně opravdu to nejdůležitější. V hlavních rolích Petr Čepek, Josef Somr a Rudolf Hrušínský.
Autorem hudby je Jaroslav Uhlíř.
Jaroslav Uhlíř
Hudební skladatel a zpěvák. Narodil se 14.9. 1945. Zprvu hrál v různých kavárenských tanečních skupinách, byl varhaníkem Prominence, vedoucím skupiny Evy Pilarové, členem Faraonu s prvními úspěšnými skladbami René,já a Rudolf a Holubí dům. Po roce 1977 začal studovat LŠU – LK, obor dirigování u J. Fialy a skladbou u V. Neumanna. S dlouholetým partnerem k. Šípem připravoval TV pořady. Od roku 1986 komponuje Jaroslav Uhlíř filmovou hudbu např. ke snímkům Ať žijí duchové, Bloudění orientačního běžce, S čerty nejsou žerty, Tři veteráni, Vrchní, prchni, Královna Koloběžka ( z dílny Jana Wericha o velmi chytré a spravedlivé královně, bývalé chudé dceři rybářově ), Princové jsou na draka ( Jak království a princeznu před drakem zachrání pracovitý Honza s bráškou a chytrou maminkou )…Spolupracuje téměř výhradně se Zdeňkem Svěrákem ( Jsem Nádraží, Meliorační, Semiška )
Tři oříšky pro Popelku
Pohádka Václava Vorlíčka z roku 1973. Známý příběh o Popelce, kde můžeme vidět něžnou Libušku Šafránkovou a známého prince Pavla Trávníčka.
Hudbu složil Karel Svoboda.
Karel Svoboda
Hudební skladatel se narodil 19.12.1938 v Praze. Začal studovat lékařskou fakultu, záhy se však pustil do hudební kariéry. Počátkem 60. let začal hrát jazz, působil v tanečním orchestru, byl také klavíristou v Laterně Magice a divadla Rokoko na podzim 1963 založil skupin Mefisto. Je podruhé ženatý a má 4 děti.Koncem 60. let začal spolupracovat s Karlem Gottem ( Lady karneval, Láska bláznivá, Mistrál, Nápoj lásky č. 10, Kdepak ty ptáčku hnízdo máš, Čau lásko, Hej hej baby, Mám zlatej důl, Žít ). Komponuje dále pro většinu domácích špičkových interpretů – Helena Vondráčková ( Lásko má já stůňu ), M. Kubišová ( Depeše, Nechte zvony znít ), E. Pilarová ( Hrom aby do tebe, lásko má ), H.Zagorová ( Gvendolína ), J. Korn ( Yvetta ), J Schelinger ( Což takhle dát si špenát ), L. Bílá, M. Holanová, P. Janů ( Říkej mi ), V. Neckář, D. Hůlka, L. Machálková, Suzi Quatro… Je autorem hudby k řadě filmů : Tři oříšky pro Popelku, Což takhle dát si špenát, Noc na Karlštejně, Romance za korunu, Návštěvníci, Cirkus Humberto, Sůl nad zlato, Jak se budí princezny( Václav Vorlíček – 1977 ), Kačenka a strašidla, Včelka Mája, Flash…… Jedním z posledních hudebních počinů je úspěšný muzikál Dracula.Složil také hudbu k nejnovější pohádce Zdeňka Trošky Z pekla štěstí ( Honza dostane dary od hodných čertů, když má být odveden ne vojnu a po mnohých útrapách s královskou rodinou si vezme krásnou děvečku Markýtku ). Karel Svoboda byl za svou tvorbu nesčetněkrát oceněn jak na domácí scéně, tak v zahraničí.
Co to má společnýho s láskou
Ivan Hlas – Jak si zasloužit princeznu
D D4 D G
1. Vítr si nechal tichý smích, barevní ptáci ve větvích, co to má společnýho s láskou.
Emi A7 F#dim Gmi
Nad tebou růže skloněná, na nebi hvězda zmatená, co to má společnýho s láskou.
D A G D
Na konec cesty bílej sníh, tak tvoje oči do těch svých si dám, si dám.
2. Počítá rychle divnej čas a nás už dělí smutná hráz, co to má společnýho s láskou.
I když vítr roznese tvý hebký vlasy po lese, mám tě už spojenýho s láskou.
Ráno nás slunce políbí a svoje ústa na sliby ti dám, ti dám.
3. Noc, která právě začíná, je černočerná květina, kde se mi touláš s mojí láskou.
Až za kraj světa můžeš jít, budu mít pořád pro co žít, srdce se trápí mojí láskou.
Jsem perla v moři ztracená, tu tichou píseň bez jména ti dám, ti dám.
Komentáře (0)
Přidat komentář
přihlášení
o webu
sponzor webu
Sponzorem portálu jsou referatyzababku.cz,referáty pro vás na zákázku!
