Pluto

Autor: Tom Lexís | 6.11.2010 21:24 | 0 komentářů | Přečteno: 1996 krát

Pluto je dosud poslední objevenou planetou sluneční soustavy. Roku 1930 ho na Lowellově observatoři v Arizoně objevil americký astronom Clyde Tombaugh. Pluto bylo objeveno náhodou, i když na základě výpočtů Percivala Lowella z pohybů Uranu a Neptunu. Dráhy těchto planet mají totiž různé odchylky.

Pluto je velice netypická planeta. Jeho dráha je velmi protažená a je nakloněná o 17°. Dráha o poloose 5,9.10 9 km se kříží s Neptunovou dráhou, a proto může být Pluto zhruba po 20 let ke Slunci blíže než Neptun. V letech 1979 - 1999 tato situace nastala. Plutova nejdelší vzdálenost od Slunce je 7 375.106 km a nejkratší vzdálenost 4 425.106 km. Pluto obíhá kolem Slunce 248 let a 180 dní rychlostí 4,74 km/s. Vzdálenost od Slunce zapříčiňuje jeho nízkou teplotu -220°C.

Teprve v roce 1978 zjistil pracovník observatoře v Arizoně, James Christy, že Pluto nemá na snímcích kulatý tvar, ale je na něm vždy malý výstupek. Podařilo se tedy najít Plutův měsíc, který byl později nazván Charon.

Z dráhy Charona bylo možné odvodit Plutovu hmotnost, rozměry i hustotu. Plutův průměr se odhaduje na 2 200 - 2 300 km, což znamená, že je dokonce menší než náš Měsíc. Jeho průměrná hustota je dvojnásobkem hustoty vody a celková hmotnost je 0,002 hmotnosti Země. 

Přitažlivost Pluta je tedy velmi malá a nemůže ovlivňovat dráhy Uranu a Neptunu. Přitom je jisté, že v drahách obou planet jisté odchylky jsou. Astronomům se tedy naskytla šance hledat desátou planetu, která by měla obíhat až za dráhou Pluta a vyvolávat pozorované odchylky. 

Velmi pravděpodobně už však žádná další planeta ve sluneční soustavě není.O tom nás přesvědčila prohlídka oblohy z roku 1983 infračervenou družicí IRAS. V infračerveném světle by se totiž i poměrně chladné těleso, jako třeba vzdálená planeta, prozradilo mnohem snáz než na běžném fotografickém snímku. Družice IRAS prohlédla 95% oblohy nejméně dvakrát,takže případná desátá planeta by se byla projevila vlastním pohybem vůči hvězdnému pozadí. Žádné takové těleso však objeveno nebylo, takže téměř určitě je současný seznam našich planet úplný.

Měsíc Charon je vzhledem ke své mateřské planetě poměrně velký. Má totiž průměr asi 1200 km a desetkrát menší hmotnost než Pluto. Obě tělesa obíhají kolem společného těžiště s periodou 6 dní 9 hodin a 17 minut, ve střední vzdálenosti 19 000 km, což je dvacetkrát méně než vzdálenost Země - Měsíc. Díky tomuto ne příliš velkému rozdílu ve velikostech patří Plutu přídomek dvojplaneta.

Pluto i Charon mají pravděpodobně kamenné jádro obalené ledovým obalem. Mapy ukázaly, že Pluto má bílé polární čepice, vytvořené pravděpodobně z methanového ledu. Zbytek je narůžovělý, což by mohlo ukazovat na přítomnost uhlíku. V době, kdy je Pluto nejblíže Slunci, vzniká na něm tenká vrstva atmosféry obsahující methan a pravděpodobně dusík.

Použitá literatura:Heather Couperová a Nigel Henbest:Obrazový atlas vesmíru
RNDr.Oldřich Hlad a Ing.Jaroslav Pavlousek:Přehled astronomie
Jindřich Grygar a Vladimír Železný:Okna vesmíru dokořán

Hodnocení: 2.4/5 (47 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !