Racionalismus a empirismus

Autor: Kamča Nová | 15.9.2010 16:32 | 0 komentářů | Přečteno: 1260 krát

Filozofie 17. a 18. století se obrací na gnoseologii (=noetika=adekvátnost lidského poznání), ustupuje ontologie. Dvě odpovědi:
Racionalismus
-filosofický směr, který chápe původ, povahu a platnost lidského poznání z rozumu (lat.ratio=rozum), rozum je aktivní, smysly přináší pouze materiál, rozum je zpracuje, vyvodí správné závěry. K tomu má rozum vrozené ideje (apriori).Pomocí nich správně poznává. 
Tvůrci velkých racionalistických systémů:

René Descartes
Baruch Spinoza
Gottfried Wilhelm Leibniz

Hlavně evropský kontinent (Francie, Nizozemí, Německo)

Empirismus
-filozofický směr hledající původ, platnost a povahu poznání v lidské zkušenosti. Preferuje tedy smysly a zkušenost, rozum jen materiál třídí, člověk nemá ideje, není nic v rozumu, co by dřív nebylo ve smyslech (aposteriori-po narození), člověk je čistá, nepopsaná deska.
Představitelé:

John Lock
David Hume
George Berkeley

Hlavně v Anglii (návaznost na Scotuse-vůle, Occam-nominalismus, Bacon, Hobbes).
Navzájem se nepopírají, ale jeden je pro ně vždy nadřazený, pravý, neklame a poskytuje pravé poznání. Často se mluví o britském (insulárním)empirismu a kontinentálním racionalismu.

Racionalismus

René Descartes (1596-1650)
Životopis
Francouzský matematik (Cartezius=kartézská souřadná soustava) a filozof. Studoval na jezuitské koleji (katolík-nikdy Boha neodvrhl), na otcovo přání vystudoval v Paříži práva. Poté zahájil svou důstojnickou dráhu, bojoval v třicetileté válce, údajně i na Bílé hoře. Ale opět se vrátil do Paříže, kde se věnoval matematice a filozofii.Hodně cestoval, přesídlil do Holandska, zde setrval 16 let,žil v ústraní, věnoval se především matematice.R. 1649 odešel na přání švédské královny Kristiny na její dvůr, kde se měl údajně setkat i s Komenským. Pobyl asi rok, poté dostal zápal plic a zemřel, jeho lebka vypreparováno, používána jako těžítko. 
Filozofie
Považován za zakladatele moderní filozofie, zabýval se především otázkou jistoty našeho poznání a vztahu mezi duší a tělem. Jako výchozí bod určil sám sebe. Tvrdí, že nic nesmíme považovat za pravdivé, kromě matematiky-ta je jasná, zřejmá, nelze o ní pochybovat. Ve filozofii máme zavést podobné metody. O všem tedy musíme pochybovat, pochyby jsou jediná jistota.Jestliže pochybuji, myslím, jestliže myslím, jsem ("Dubito ergo cogito, cogito ergo sum."). Jestliže jsem já, je i Bůh, má výchozí myšlenka, vím to, protože je mi to vrozené. Stále se vypořádával s myšlenkou Boha-Bůh je idea vnuknutá, je dokonalý, nepochybuje-druhá pravda. Nemohli jsme si ji vytvoořit, protože jsme nedokonalí. 
To, co chápu rozumem, existuje mnohem reálněji, než to, co vnímám smysly. Máme od Boha vrozené ideje, Bůh je dobrý, vložil nám dobré ideje, proto nám rozum přináší pravdu. Dále máme svobodnou vůli-záleží na nás, jestli dáme přednost rozumu, nebo smyslům. 
Descartes tvrdí, že existují 2 různé formy skutečnosti-substance:
1. Substance duchovní-myšlení, idea Boha; atributem substance je res cogitans
2.Substance hmotná-rozlehlost, pojmy geometrie;atributem je res extensa
Tyto dvě substance se korigují v boží mysli, svět řídí Bůh z transcendentálního světa. V člověku se ovlivňují, koordinace probíhá v šišince mozkové, díky tomu člověk funguje, i když má dvě složky. 
Pouze člověk má duši, zvířata jsou jen stroje (vliv na mechanické materialisty v 18. století).

Baruch Spinoza (1632-1677)
Životopis
Holandský filozof, pocházel z židovské rodiny, měl se stát rabínem, studoval židovskou filozofii, ale i současnou, hlavně Bruna (panteismus, živoucí vesmír), navázal na něj i Bacona. Descartes-jeho vzor. Neslučovalo se s židovstvím-vykázán z židovské obce. Žil osaměle, brousil optická skla, zemřel na tuberkulózu.
Filozofie
Substance je puze jedna, tvoří základ přírody, je věčná, nekonečná a totožná s Bohem (Bůh=příroda - panteismus).Substance má dva atributy-rozprostraněnost a myšlení.Dílo:
Etika-vydána až po smrti, proslavila ho, základ dnešní etiky. Styl je obtížný, psáno jako matematická kniha-strohý jazyk. Zabývá se svobodou, tu můžeme poznat díky rozumu, když poznáme přírodu, její zákony, staneme se svobodnými
Teologicko-politický traktát-problematika náboženství, jako první se pokusil o racionální kritiku Bible

Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1717)
Životopis
Německý filozof, vzdělaný-stavitel, filozof, právník, politik-sociální problematika; náboženství-univerzální tolerance (Kusánský), snaha spojit katolicismus a protestanství.
Filozofie
Nevytvořil ucelený filozofický systém. Myšlenky vzaty z korespondence.
Dílo:
Monádologie-Kritizoval Descartovo a Spinozovo pojetí substance. Namísto ní klade monády-jednoduché, nedělitelné, oduševnělé jednotky, obdařené vnitřní silou. Nejsou stejné mají jiný stupeň oduševnění. Lidské monády jsou omezené, božské jsou dokonalé, absolutní vědomí. Neexistují dvě stejné monády-individualismus, předchůdce psychoanalýzy. Monády se vyvíjí samy, jsou neovlivněny výchovou. Každá monáda má předzjednanou harmonii od Boha, jak se má vyvíjet v systému.
Poznání-racionalista. některé pravdy jsou dané, nemáme o nich pochybovat, není třeba je obhajovat (matematika), některé musíme poznat, obhajovat je.
Teodicea-otázka lidské svobody, problematika zla, jsou tři druhy zla
-mravní-od člověka, nejhorší
-fyzické-bolest
-metafyzické-tím, že j¨Bůh stvořil něco omezeného, stvořil i zlo

Empirismus
V Anglii

John Locke (1632-1704)
Narodil se v Bristolu v Anglii, lékař, zabýval se státovědou, cestoval po celé Evropě, působil spíš politicky než filozoficky
Dílo:
Esej o lidském rozumu-odmítá učení racionalistů, považuje rozum za nepopsanou desku, nemáme žádné vrozené ideje. Poznání má svůj původ ve zkušenosti ("nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech"). Vyšel z kritiky lidského vědomí, též rozum máme podrobit kritice, vědomí nemá žádný obsah, když se narodí, začne vnímat, poznává (předznamenal Hobbes). Popusuje, jak se vytváří obsah vědomí. To, co máme v hlavě, můžeme rozdělit na:
1.Jednoduché ideje
-vnější+vnitřní zkušenost
zdroj vnější-sensation-vnímání, počitky, vjemy
zdroj vnitřní-reflextion-vzpomínání, představy, fantazie
Určil, co můžeme poznávat.
Ideje mají primární (patří přímo předmětu, neklamou-pohyb, pevnost, tvar) a sekundární kvality (barva, teplota, vůně-vznikají tím, jak je vnímáme, není to vlastnost předmětu, spíš vztah).

2.Složené ideje-vznikají poskládáním jednoduchých idejí, poskládá je rozum. Mohou to být-mody (prostor, čas), substance(podstata), vztahy (relace-příčina, účinek).
Neexistují-jsou to jen obrazy, nominalista-pojmy vytvořil člověk. Výjimka-substanci uznal za exitující, je to lepidlo, co spojujeprimární kvality, jinak ji nechápe (tato výjimka se stala kritikou pozdějších filozofů).
Poznat svět znamená poznat obraz v hlavě. Poznání je omezeno jen na práci s idejemi. 
Dvojí pojednání o vládě- jeden ze zakladatelů liberalismu. Stát je výtvorem lidí, od přirozenosti jsou svobodní, mají přirozená práva, ty jim nesmí nikdo vzít-svoboda, majetek, právo na život. Vzdali se práva trestat. Práva předají panovníkovi-konstituční monarchie. Rozdělil mkoc na zákonodárnou (stojí nejvýše), výkonnou (správní, soudní) a federativní (domácí politika). Mají být odděleny a kontrolovat se.

George Berkeley (1684-1753)
Narozen v Irsku, studoval teologii, misionář na Bermudách, vrátil se, biskup v Irsku
Dílo:Pojednání o základech lidského poznání
V něm se zabývá, jak člověk poznává, pravdou, rozum x smysly. Vychází z kritiky Locka-jeho výjimka, primární a sekundární kvality. Nemáme rozlišovat kvality, ideje; vše, co je ve vědomí, existuje jen ve vědomí, v reálu to neexistuje = krajní solipsismus.
"Esse est percipi." =být znamená vnímat
Když nevnímám já, vnímají jiní lidé, a to díky Bohu. Existují jen ideje a vědomí.

David Hume (1711-1776)
Narozen ve Skotsku, v 16 napsal své hlavní dílo: Pojedníní o lidské přirozenosti, neprosadilo se. Politik, hodně cestoval, dílo po 8 letech přepracoval, 2. část- Zkoumání lidského rozumu-proslavilo ho. 
Působil jako knihovník, napsal dějiny Anglie, zbohatl, mluvčí ve Francii.
Filozofie
V poznání vychází z kritiky Locka, ponechal jednoduché a složené ideje. Svět nemůžeme poznat-agnostik. Naše poznání rozděluje na:
1.Dojmy(=imprese)-nejjednodušší počitky, vjemy, obrazy
2.Ideje-to, co si vytvoříme, něco jako fantazie
3.Složené ideje-vznikají činností rozumu. Nevznikají náhodně, řídí se podle asociací, zakladatel asociačních zákonů. Tři základní asociace
1.Vztah, příčina, účinek
2.Podobnost, odlišnost
3.Časoprostorovost
Dnes jich máme více. Kritizuje metafyzičné pojmy-substance, příčina-neexistují, jen v našich představách. Nevnímáme ani substanci, ani příčinu, nemáme žádné zkušenosti=neexistují. Popřel i existenci vědomí-duchovní substance. Popřením příčiny kritizoval i současnou vědu, ve vědě by se měl kauzální vztah nahradit pravděpodobností. Příčina-je to jenom zvyk vnímat věci pohromadě. 
Etika
Odmítal, že by byla morálka vytvořena rozumem, odmítá i zákony. Kdyby platily zákony, kterými se musíme řídit, pak bychom nebyli svobodní. Člověk se řídí pudy, city, afekty, rozum je otrokem vášní, zdrojem lidského jednání je uspokojovánínějaké potřeby, nějakého přání. přiklání se k utilitarismu-člověk koná, co je pro něj užitečné.

Hodnocení: 2.8/5 (21 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !