Islám jak ho neznáme

Autor: Jana Malá | 15.9.2010 17:32 | 1 komentářů | Přečteno: 1718 krát

Část 1 – Hlavní náboženství - ISLÁM

ISLÁM je nejmladší z velkých monoteistických světových náboženství. 
Vznikl v historické době a o okolnostech jeho vzniku máme spolehlivé 
historické prameny. Už dávno to není nějaké "divné náboženství" lidí 
někde v poušti - muslimové žijí také mezi námi a jejich počet roste. 
Ve stínu nedávných událostí na ně pohlížíme s jakousi zvědavostí. 
Do jaké míry jsou naše možné obavy oprávněné?
Dozvíte se kdo byl prorok Muhammad, jak žil - a kde v sobě vzal sílu, 
která k němu připoutala tolik přívrženců, která působí s neztenčenou 
energií až pod dnešní dobu.

Staženo z „české islámské stránky“: http://exploze.wz.cz/vira/islam.htm

Co jest Islám?
Islám je náboženství míru. Slovo Islám znamená doslovně: 
1) mír
2) odevzdání
Slovo Islám v náboženském významu označuje úplné odevzdání se do vůle Boží.
Účel náboženství: Islám opatřuje své stoupence úplným zákoníkem, který je podněcuje vzbuzovat v sobě ušlechtilost a dobro a zachovávat mír mezi lidstvem.
Proroci Islámu. Mohamed, který je pokládán většinou za jediného proroka Islámu, byl jen posledním prorokem této víry. Muslimové, stoupenci Islámu, věří ve všechny proroky světa, počítaje v to Abrahama, Mojžíše a Ježíše, poněvadž ti všichni zvěstovali vůli Boží za účelem vedení lidstva.
Korán: Písmo svaté muslimů je Korán. Muslimové věří zároveň v božský původ každé svaté knihy. Poněvadž ale dřívější zvěstování se nezachovala v původní podobě a bývala lidmi často chybně vykládána, byl prohlášen Korán, obsahující seskupení všech dřívějších písem svatých, za poslední Knihu Boží, završující všechna předchozí poselství.
Články víry Islámu: Těchto je šest:
1. Víra v jediného Boha
2. Víra v anděly
3. Víra ve všechna písma svatá
4. Víra v posly Boží
5. Víra v soudný den
6. Víra v osud, dobrý či špatný
Základní povinnosti muslimů: Těchto je pět:
1. Víra v jednotnost Boží a božské poslání Mohameda
2. Motlitba
3. Půst
4. Udílení almužny
5. Pouť do Mekky
Boží vlastnosti: Bohu náleží veškerá dokonalost a absolutní dobro, nelze s ním spojovat jakékoliv zlo a chybu. Bůh je jediný, věčný, neplodil ani nebyl zplozen, nikdo Mu není roven. Je milosrdný, slitovný, spravedlivý a nejvyšší vládce, stvořitel, je počátkem i koncem, moudrý, slyšící a o každé věci vševědoucí, slavný, schopný a mocný. Bůh je milující a obživu poskytující, štědrý a promíjející, ochraňující, soudce a mír, atd. Takového Boha muslimové uctívají. Uctívání kohokoliv nebo čehokoliv jiného je považováno za neodpustitelný hřích.
Víra ve skutky: Víra bez skutků je mrtvé písmo. Víra sama o sobě je nedostatečná, pokud není provázena skutky. Muslim věří na svoji vlastní odpovědnost za všechny své skutky, které jsou v jeho moci. Každý nese své vlastní břímě a neodpovídá za skutky jiného. Víra v osud neznamená fatalismus. Znamená přijímat všechno, co dělá Bůh. Lidem dal Bůh omezený stupeň moci a svobody a bude nás spravedlivě soudit za to, co spadá do okruhu naší zodpovědnosti.
Etika Islámu: „Nadchni se božskými vlastnostmi“, praví Prorok. „Bůh jest vzorem člověka a Jeho vlastnosti tvoří základ muslimské etiky.“
Postavení ženy v Islámu: Muži a ženy pocházejí z jednoho složení, mají stejnou duši, jsou vybaveni stejnými schopnostmi intelektu k duševním a morálním činům. Islám staví ženu i muže ke stejným vzájemným povinnostem. Jejich postavení v rodině a ve společnosti vychází z přirozenosti a jejich biologické odlišnosti.
Rovnost lidstva a bratrství v Islámu: Islám je náboženství jednotnosti Boha a rovnosti všeho lidstva. Urozenost, bohatství a rod jsou náhody. Ctnost a služba lidstvu je předmětem pravého vyznání. Rozdíly v barvě, rase a přesvědčení jsou v řadách Islámu neznámé. Celé lidstvo tvoří jednu rodinu.
Osobní úsudek jednotlivce: Islám podněcuje k osobnímu úsudku a ctí rozlišnost názorů, které podle tvrzení Proroka jsou milostí Boží.
Věda: Islám ukládá každému muslimovi za povinnost snahu po vědách.
Svatost práce: „Zaplať dělníku dříve, nežli uschne jeho pot“, jsou známá slova Prorokova. Každá práce, která skýtá člověku poctivou obživu, je ctěna. Lenost je hříchem.
Dobročinnost: Všechny schopnosti člověka jsou mu Bohem dány k užitku jeho bližním. Je povinností každého žít pro své spolubližní a dobročinost musí být vykonávána bez rozdílu osob.
Obracení k Islámu: „Nebudiž žádného nucení k náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění.“ (2:256), jak zní jasně slova Koránu. Islám zakazuje každé násilné jednání. Všechny Prorokem vedené války byly jen války obranné. Zbraň smí být použita jen v sebeobraně. Islám ponechává úplnou volnost v myšlení a činech.
ISLÁMSKÉ SVÁTKY:
Den Hidžra – první den islámského roku
Ramadán – měsíc půstu
Id al-Fitr – slavnost na konci ramadánu
Lailat al-Qadr – zjevení Koránu Mohamedovi
Meškat al-Nábi – Mohamedovo narození
Lailat al-Isra – Výročí Mohamedovi smrti

Postní měsíc ramadán

Půst v měsíci ramadánu je jedním z pěti pilířů islámu. Jako povinnost (fard) byl přikázán všem dospělým a zdravým muslimům v 2. roce hidžry (r. 623). Pro půst se používá arabského slova „saum“ (mn. č. sijám), které doslova znamená „zdržet se něčeho“. V islámské terminologii je pak tento výraz překládán ve významu zdržet se jídla, pití a intimního styku.
V měsíci ramadánu se postí muslimové na celém světě, což rozvíjí pocit sounáležitosti a příslušnosti k muslimské obci. Nejvýznamnějším rysem půstu je rozvíjení vědomí Boha (taqwá) v srdci a duši věřících.
Ramadán je měsícem trpělivosti, skromnosti a vzájemné pomoci. Je to měsíc, jehož začátkem je milost, prostřední třetina je odpuštění a konec měsíce symbolizuje osvobození od pekelného ohně. 
Půst začíná každý den za rozbřesku (úsvitu) v čase těsně před ranní modlitbou (salát al-fadžr). Před jeho začátkem je nutné pojmout úmysl (níja), ten může být přijat již večer před spaním nebo v době podávání ranního jídla (suhúr), nejpozději však před začátkem času pro ranní povinnou modlitbu. Od této doby se musí každý postící zdržet jídla, pití, intimního styku, ale i nemorálního chování a jednání. Půst končí při západu slunce v době, kdy začíná svolávání k modlitbě západu slunce (salát al-maghrib). Je žádoucí ukončit půst co nejdříve po této době. Zvykem proroka Muhammada (NBŽM) bylo ukončit půst datlemi a pohárem vody. Přerušení půstu by měla doprovázet následující prosba k Bohu: „Ó Bože, pro Tebe jsme se postili a z Tvých darů jsme přerušili půst.“ (Alláhumma laka sumna wa ‘alá rizqika aftarna).

Kdo je od půstu osvobozený?

1. Děti, které nedosáhly pohlavní a duševní vyspělosti (do začátku puberty).
2. Duševně nemocní.
3. Staří lidé a chronicky nemocní, pro které by byl půst příliš vyčerpávající nebo by ohrozil jejich zdraví. Tito lidé musejí nakrmit jednoho chudého za každý den ramadánu, kdy se nepostili.
4. Těhotné a kojící ženy mohou odložit půst na později.
5. Nemocní a lidé na cestách (vzdálenost větší než 80 km od domova) mohou půst na daný počet dnů přerušit a nahradit jej později.
6. Půst je zakázán ženám, které mají menstruaci nebo jsou v šestinedělí. Půst si musí nahradit později v počtu dní, které vynechaly.

V jakém případě půst pozbývá platnosti?

Následující přerušení půstu vyžadují jeho pozdější nahrazení:
1. Úmyslné jezení, pití včetně nevýživných věcí přijatých ústy.
2. Začátek menstruace či krvácení v šestinedělí a to i v době před západem slunce.
3. Úmyslně vyvolané zvracení.
4. Ejakulace z jiných příčin než je intimní styk.
5. Úmysl přerušit půst před jeho skončením, i když člověk své rozhodnutí ještě změní.
6. Jezení, pití a intimní styk po rozbřesku na základě chybného předpokladu, že tento čas ještě nenastal. Stejně tak před západem slunce na základě chybného předpokladu, že již tento čas nastal.
Níže uvedené přerušení půstu vyžaduje nejen nahrazení tohoto ztraceného dne, ale také trest (kaffára):
7. Intimní styk během doby půstu, tedy od rozbřesku do západu slunce. Trestem je postit se po dobu dodatečných šedesáti po sobě jdoucích dní. Pokud člověk není tohoto půstu schopen, je jeho povinností nakrmit šedesát chudých lidí (jedno běžné denní jídlo). V dřívějších dobách se za tento trest považovalo také propuštění otroka na svobodu.

Co neruší půst?

1. Pokud se postící člověk omylem napil či něco snědl, může v půstu pokračovat, neboť to byl Bůh, který ho nakrmil a napojil.
2. Neúmyslné zvracení.
3. Polknutí něčeho, čemu se nelze vyhnout (např. sliny, prach, kouř).
4. Čištění zubů, vyplachování úst, nosu (bez přehánění), koupání, sprchování a jiná omývání vodou.
5. Injekce nebo transfúze do žíly, která nemá výživný charakter.
6. Darování krve.
7. Ochutnávání jídla (při vaření), sousto je nutno vyplivnout.
8. Polibek, doteky rukou, objetí (pokud nevyvolávají vášeň).
9. Je dovoleno postit se ve stavu úplné nečistoty (džanába), která vyžaduje koupel (úplnou očistu – ghusl). Očištění lze odložit na pozdější dobu, pokud člověk neměl možnost tak učinit.

Co je dobré činit v průběhu postního měsíce ramadánu?

Všichni věřící muslimové by se v této době měli více obracet k Bohu, více se věnovat recitaci a studiu Koránu. Kdo z muslimů je toho schopen, měl by během ramadánu přečíst celý Korán.
Muslimové by se měli cvičit v trpělivosti a skromnosti , neboť to je jeden z cílů půstu a měsíce ramadánu. Neměli by se zdržovat jen jídla, pití a intimního styku, ale také podezřívavého chování a pochybných hovorů. Ve svém projevu a chování by měli být velmi obezřetní.
Věřící lidé by se měli vzájemně navštěvovat, být k sobě laskaví a štědří k ostatním, zejména k těm nejpotřebnějším. Měli by upevňovat vzájemnou sounáležitost svou účastí na nepovinných modlitbách (salát at-taráwíh), která se koná vždy po modlitbě večerní. Smyslem měsíce ramadánu je posilování své víry a oddanosti k Bohu dobrovolným pobýváním v mešitě (‘itikáf) a přiblížením se k Němu zvýšeným konáním modliteb, recitací Koránu a proseb (du‘á).

ARCHITEKTURA ISLÁMU
Mekka - nejvýznamnější poutní místo islámu 
Islámská víra vzniká kolem roku 610, kdy Muhammad (narozen 570), syn Abdulláhův, kupec z Mekky, oddaný náboženskému hloubání, měl první boží zjevení nedaleko od města. Ispirován těmito zjeveními Muhammad začal kázat lidem z Mekky, aby se vzdali mnoha model, které dosud uctívali, a aby vyznávali jediného a nedílného Boha. Pouť do Mekky je připomenutím události ze života Ibrahíma, jeho ženy Hagar a jeho syna Ismáila.

 

Toto obrovské shromáždění přispívá k soudržnosti muslimů po celém světě.

Medína - město proroka Mohammeda
V roce 622 byl Muhammad se svými přívrženci pozván do města Medíny ležícího v oáze asi 340 kilometrů na severovýchod od Mekky. Odchod do Medíny se stal rozhodující událostí jeho poslání. V Medíně se rychle stal vládcem, který měl politickou, vojenskou i náboženskou pravomoc. Tato změna se odráží ve zjeveních, které Muhammad rozšiřoval.

Jeruzalém - třetí nesvětejší místo islámu
Skalní dóm v Jeruzalémě je postaven nad posvátnou horou, kterou muslimové pokládají za místo, z něhož prorok Mohamed na svém legendárním koni Buráqovi nastoupil cestu do nebes.
Vrchol této skály tvoří střed skalního dómu. Skalní dóm je centrální kupolovitá stavba, jejíž kruhovitý, sloupy ohraničený vnitřní prostor je lemován dvojitým ochozem. Nad středem se tyčí 54 metrů vysoká kupole. Vnitřní stěny domu jsou obloženy mramorem. Horní část arkád zdobí ornamenty a mozaiky na zlatém podkladě. 

Mešita je nejen místem motlideb, ale také společenskou stavbou
Za dob Osmanské říše zkvétala islámská architektura. Mezi nejznámější stavitele té doby patřil Sinan Aga, architekt nadlidských schopností, který svými stavbami vyjadřoval disciplínu, moc, nádheru a oddannost islámu, jěž byly charakteristickými znaky říše.
Navrhl přes 300 staveb v celé říší. Tak plodná tvorba vyžadovala víc než jen energii a génia. 
Bylo k ní třebai organizačních a řídících schopností. Na obrázku je komplex Selimovi mešity postavené v Edirne v letech 1569-75. Sinanovi bylo v té době přes osmdesát let. Patří mezi jeho mistrovská díla. "Prostor a moře oslnivého narůžovělého světla oblévající čisté tvary stavby vytvářejí neodoletelný dojem", píše anglický historik umění Michael Levey. "Ten je umocňován vzrušujícím vlněním uvnitř něčeho, co na první pohled vypadá jako kruhový prostor. Tak absolutně se zdá vysoká plovoucí kupole vládnout celému interiéru."

Hodnocení: 2.5/5 (20 hlasů)

Komentáře (1)

Napsal: | 19.3.2012 14:20 | Odpovědět

Já potřebuju do školy na zeměpis Islám jako islámskou republiku ale nikde nic http://exploze.wz.cz/vira/islam.htm tady mi to nepovolilo přístup...tak už nevím....

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !