referáty
nejnovější referáty
Jiří z Poděbrad
Autor: Tom Lexís | 10.12.2009 12:11 | 2 komentářů | Přečteno: 3827 krát
(1458 - 1471)
Nepříjemné záležitosti čekaly krále Jiřího okamžitě po nástupu na trůn. Pro zvolení Jiřího z Poděbrad se totiž vyslovili jen představitelé stavů Království českého, zatímco zástupci katolických vedlejších zemí se aktu na Staroměstské radnici nezúčastnili a proti Jiřímu se postavili. Obratným postupem se však Poděbradovi podařilo získat uznání na celém území ale i respekt v středoevropském prostoru.
Základem Poděbradovy politické koncepce byla kompaktáta, která považoval za klíčový zákon. Sám Poděbrad je úzkostlivě dodržoval a při každé příležitosti vystupoval jako spravedlivý král „dvojího lidu“, pečující jak o kališníky, tak o katolíky.
Po rychlých úspěších se vnitřní i mezinárodní situace z hlediska českého krále nepříjemně zauzlila. Vše začalo 31.3.1462, kdy papež Pius II. proslulý humanista a znalec české otázky, prohlásil při jednání s českým poselstvem kompaktáta za zrušená. Jeho tah povzbudil katolíky v Království českém i vedlejších zemích. Nebezpečí katolické restaurace vyvstávalo v reálných obrysech.
Poděbrad mu čelil rozsáhlými projekty, jejichž cílem bylo nedopustit izolaci českého státu a oslabit mezinárodní vliv papežské kurie. Snažil zřídit instituci, připomínajících svým způsobem dnešní Organizaci spojených národů. Nesetkal se však s pozitivním ohlasem. Při jednání s českou delegací jej odmítl i francouzský král Ludvík XI., v něhož Jiří vkládal určité naděje. Ani okázalá cesta reprezentativního poselstva, které pod vedením králova švagra Lva z Rožmitálu navštívilo v letech 1465-1467 západoevropské panovnické dvory, nevzbudila nic víc než pozornost a nezávazné projevy sympatií. To však už Jiří vzdoroval široce založenému pokusu vnitřních i zahraničních sil o zvrat poměrů v českém soustátí.
Nejprve pozdvihla hlavu nezkrotná katolická Vratislav, po ní bašta českého katolicismu Plzeň a téměř současně Zelenohorská jednota. Když dal v prosinci 1466 papež Pavel II. Jiřího do klatby a prohlásil jej za sesazena z českého trůnu, nedala se válka odvrátit. Povstání Zelenohorské jednoty panovník v průběhu roku 1467 bez větších nesnází potlačil, ale na jaře 1468 proti němu vystoupil jiný protivník, uherský král a bývalý zeť Matyáš Korvín. Do čela křížové výpravy, vyhlášené papežem proti „českým kacířům“, jej hnala touha ovládnout celý středoevropský prostor.
V několikaleté válce, v níž Jiří hájil husitský odkaz, se štěstí střídavě klonilo na obě strany. Po prvních Matyášových úspěších na Moravě se podařilo Poděbradovým oddílům zaskočit uherské voje u Vilémova v Železných horách. Korvín, který se z pasti dostal zřejmě výměnou za slib, že Jiřímu diplomaticky pomůže, dané slovo nikdy nesplnil. Naopak. Dne 3.5.1469 se dal v Olomouci zvolit katolickými stavy českým králem. Poděbradovi zůstala fakticky moc pouze v kališnických oblastech Čech. V zoufalé situaci, násobené rychle se zhoršující nemocí, se mu podařilo nalézt schůdné řešení. Uzavřel dohodu o nástupnictví s polským králem Kazimírem IV. V případě Jiřího smrti měl český sněm zvolit na trůn příslušníka Jagellonské dynastie. Jiří z Poděbrad umírá nedlouho po tom 22.3.1471.
Po jeho smrti nastoupil na trůn Vladislav Jagellonský z Polska. Vladislav nebyl silný panovník. Šlechta mu prý mu říkala: ,,Ty jsi náš král, ale my tvoji páni.“ Přesto dovedl uchovat mír.
Komentáře (2)
Přidat komentář
přihlášení
o webu
sponzor webu
Sponzorem portálu jsou referatyzababku.cz,referáty pro vás na zákázku!
