referáty
nejnovější referáty
Pletiva
Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:50 | 0 komentářů | Přečteno: 3142 krát
Jsou soubory buněk, které tvoří tělo rostlin, mají také své specifické vlastnosti a funkce. Vznikají stejně jako tkáně živočichů – dělením a diferenciací (rozrůzněním) buněk. Dělí se na pletiva dělivá a pletiva trvalá. Příkladem dělivého pletiva je meristém, jeho buňky si trvale uchovaly schopnost dělení. Jsou z něho vybudovány nejmladší části rostlinných orgánů (například vrcholový meristém je ve vzrostném vrcholu stonku a kořene). Podle původu se meristém dělí na primární (prvotné dělivé pletivo), ze kterého dělením buněk vznikají například krycí, vodivá a jiná pletiva, a na sekundární meristém (druhotné dělivé pletivo). Ten vzniká z buněk trvalého pletiva, u nichž se obnovila schopnost dělit se. Tímto typem pletiva je například felogen, druhotné dělivé korkotvorné pletivo. Jeho dělením vzniká při druhotném tloustnutí stonku korek. Dělivým pletivem je také kambium. Vytváří směrem dovnitř stonku druhotné dřevo a směrem vně druhotné lýko. Stonek tím druhotně tloustne. Na příčném řezu kmenem se tento růst, střídání dřeva a lýka, jeví jako letokruhy.
Podle tvaru buněk a buněčné stěny se rozeznává: parenchym, prozenchym, kolenchym a sklerenchym. Parenchym sestává z tenkostěnných buněk; tvoří se z něj základní a dělivá pletiva. Prozenchym je z protáhlých buněk se šikmými, příčně postavenými přihrádkami, jejichž stěny buněčné později ztloustnou. Stanou se součástí vodivých pletiv; tvoří cévy zvané tracheidy (cévice). V rostlině jimi proudí voda s rozpuštěnými anorganickými látkami. Kolenchym je pletivo tvořené protáhlými buňkami, jejichž blána je v rozích nebo na jedné straně ztluštělá. Buňky sklerenchymu jsou ztluštělé celé a jsou většinou prostoupeny kanálky. Tvoří takzvané sklereidy (ve slově slyšíme řecké scléros tvrdý). Název zní záhadně, ale to jsou ty drobné tvrdé hrudky, které bývají v některých plodech, například v hruškách.
Příkladem základního pletiva nadzemních orgánů rostlin, zejména listů, je mezofyl. Obsahuje četná tělíska zvaná chloroplasty, ve kterých se uskutečňuje fotosyntéza. Zvláštním typem základního pletiva je aerenchym (v názvu slyšíme řecké slovo aer vzduch). Jeho mezibuněčné prostory jsou bohatě prostoupeny kanálky, které obsahují vzduch. Tato pletiva provzdušňují tělo rostlin, které trvale žijí ve vodě, a nadlehčují je.
Jinými hledisky, podle kterých se dělí rostlinná pletiva, je jejich funkce. Rozeznáváme pletiva vodivá, krycí a další. Krycí pletivo je pokožka, většinou jednobuněčná vrstva, která chrání rostlinné orgány. U nadzemních orgánů (například u listů) obsahuje průduchy. Pokrývá také kořeny. Funkci krycího pletiva má také kůra. Takzvaná druhotná kůra vzniká činností druhotného dělivého korkotvorného pletiva, již zmíněného felogenu. Blíže si o ní povíme při popisu stavby těla rostlin – dřevin.
Vodivými pletivy jsou svazky cévní. Vyvinuly u cévnatých rostlin a slouží k transportu vody a živin. Úplný svazek cévní se skládá z části dřevní a z části lýkové. Dřevní část tvoří buď tracheidy (čili cévice), nebo tracheidy a tracheje (čili cévy). Druhou část úplného svazku cévního, lýkovou, tvoří sítkovice. Svazky cévní bývají od okolního pletiva odděleny pochvou. Z vývojového hlediska jsou původnější (starší) tracheidy. Jsou u kapraďorostů a u nahosemenných rostlin. Tvoří je jednotlivé úzké buňky trubicovitého tvaru, jejichž šikmé příčné přehrádky nejsou proděravělé. Rozvádějí v rostlině vodu a anorganické látky. Vývojově pokročilejším typem vodivých pletiv jsou tracheje (cévy). Vyvinuly se u krytosemenných rostlin a tvoří dřevní část svazku cévního. Mají podobu rourky a vznikají částečným nebo úplným rozpuštěním příčných přehrádek mezi neživými buňkami se ztloustlými stěnami. Rozvádějí v rostlině vodu a anorganické látky přijímané kořeny. Lýko zajišťuje transport látek vytvořených fotosyntézou. Sestává ze sítkovic, které jsou tvořeny protáhlými články vzniklými spojením živých buněk. Tyto buňky ztratily jádro, ale jejich protoplast zůstal zachován. V stěnách mají drobné otvory (sítka) a sítkovitě proděravělé jsou i příčné přehrádky. Rozvádějí v rostlině zejména organické látky.
Komentáře (0)
Přidat komentář
přihlášení
o webu
sponzor webu
Sponzorem portálu jsou referatyzababku.cz,referáty pro vás na zákázku!
