Medvěd hnědý (Ursus arktos)

Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:30 | 0 komentářů | Přečteno: 1568 krát

Čeleď - medvědovití

Rozšíření- Je ostrůvkovitě rozšířen po celé Evropě, severní a střední Asii, na okraji tropického pásma v přední a zadní Indii, a také v Severní Americe.

Prostředí- Obývá arktickou lesotundru, kořoninaté lesy, lesostepi subtropického pásma.

Nejčastěji ho však najdeme na severu v pásmu listnatých a jehličnatých lesů.

Potrava- Je to všežravec. Žere bobule, kořínky, ovoce, výhonky a semena stromů.

Loví větší hmyz, malé a větší obratlovce a nepohrdne ani mršinou či starými odpadky. Jídelníček si někdy také zpříjemní medem divokých včel.

Poznámka- Evropský poddruh označovaný jako medvěd ,,BRTNÍK“ dorůstá délky těla 1,7 až 2,2 metru a dosahuje hmotnosti od 140 – 320 kg

V severní Americe se vyskytuje poddruh Ursus arutos midden dorfi - ,,GRIZZLI“ – ten dosahuje délky až 3 metry a hmotnosti kolem jedné tuny.

Pozorování: Po příchodu k vyhrazenému místu na pozorování výběhu medvědů jsme se chvíli vůbec nemohli dopátrat kam se medvědi poděli. Ale netrvalo dlouho a zahlídli jsme v rohu ohrady jak dva medvědi nehybně odpočívají a vypadají, že se před námi vůbec nechtějí předvádět, i když o nás dávno věděli. Po chvíli se konečně jeden medvěd pomalu zvedl a zamířil přímo k nám. Před námi si sedl a koukl na nás svýma malýma očima, kterýma přejížděl z jednoho na druhého. Po chvíli se zvedl i druhý medvěd, ale ten se u nás nezastavil a pokračoval na druhou stranu výběhu. Mezitím jsme mohli zahlédnout u prvního medvěda ochranné chování, protože zalezl do nory kde se pravděpodobně ochlazoval. Nakonec i ten odešel na druhou stranu výběhu. My jsme samozřejmě chtěli zjistit proč všichni medvědi odešli na druhou stranu výběhu, a tak jsme obešli docela velký výběh. Tam jsme našli tři medvědy. Nakonec se tam po chvíli přiřítil velkou rychlostí i čtvrtý medvěd. Asi byl čas oběda, protože všichni medvědi žrali nějakou trávu nebo kořínky. Škoda, že jsme museli pozorování ukončit, ale už jsme se museli vrátit na místo srazu.

Co napsali chovatelé:

Mimořádný je hektarový velký výběh hnědých medvědů, brtníků. Na jeho vybudování přispěli významnou částkou manželé Brtníkovi, vlastníci dvou zde umístěných samiček. K nim později přibyli dva samci zabavení pro nevhodné podmínky k chovu bývalému majiteli. Dnes předvádějí, co všechno medvědi dovedou. Lezou vysoko do koruny starých stromů, v zemi si hloubí sami své nory a honičky končí pravidelnou koupelí v rybníku. Přirozený biotop - les - je názornou ukázkou života brtníků v přírodě. Rozlohou a moderním pojetím patří tento výběh mezi nejmodernější v Evropě. Medvěd hnědý je dnes podle Červené knihy druh v přírodě ohrožený vyhubením. Typickým životním prostředím medvěda jsou jehličnaté a smíšené lesy v nadmořských výškách 700 až 1500 m, v době podzimních toulek za potravou se zvířata mohou vyskytovat i v bučinách nebo dubinách. Teritorium jedince se odhaduje na 15 až 30 km2. Hranice teritoria si medvěd značkuje strháváním kůry na stromech.Žije větší část roku samotářsky a v zimě přespává v upraveném brlohu od prvního sněhu až do března nebo dubna. V zimním období rodí dvě mláďata s hmotností 0,5 kg. Ta zůstávají ve společnosti matky až tři roky, což znamená, že další dvě zimy s ní i zimují. Medvěd je všežravec, konzumuje plody a zelené části rostlin, vyhrabává různé bezobratlé, ale zmocňuje se i mláďat větších savců a požírá zdechliny..

Zajímavosti:

Vzhled a způsob života

Medvěd je naší největší šelmou. Bývá vysoký 90-100 cm a váží 140 - 320 kg. Může mít hnědou, černou i stříbřitě šedou barvu. Působí neohrabaným a nemotorným dojmem, dokáže však velmi rychle běžet, skákat, plavat a vyšplhá na strom až do výšky 4 metrů. Orientuje se zejména sluchem a čichem. Zimu (prosinec - únor) přečkává v brlohu v nepravém zimním spánku - jeho tělesná teplota neklesá a občas vylézá ven, napít se a vyprázdnit.

Žije samotářsky na teritoriu velkém obvykle 50 - 250 km2. Teritorium samce bývá přibližně šestkrát větší než teritorium samice. Přes den odpočívá v brlohu, v noci vyráží za potravou, kterou tvoří lesní plody, zemědělské plodiny, ryby, hmyz a mršiny. V blízkosti samot sbírá ovoce, vybírá včelí med z úlů a příležitostně napadá hospodářská zvířata. Páří se v červenci a srpnu, za jednou medvědicí chodí 2-3 medvědi, kteří však mezi sebou nebojují. Po 7 měsících březosti vrhá medvědice 2-3 mláďata, o která se stará dva roky.

Rozšíření

Medvěd hnědý obývá tundry, horské louky a rozsáhlá lesnatá území v Eurasii a Severní Americe (zejména záp. Kanada a Aljaška). V Evropě i USA byl lidmi vytlačen do horských oblastí. Největší souvislou oblast rozšíření medvěda v Evropě tvoří její severovýchodní část - Rusko, Pobaltí, Skandinávie (37 500 medvědů). Karpatská populace čítá na 8000 kusů a zahrnuje medvědy na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Balkánská populace (2800 kusů) sahá až do Rakouských a Italských Alp. V Bulharsku žijí další dvě izolované populace medvědů. Známá mezinárodní organizace WWF International - Světový fond na ochranu přírody zařadila medvěda mezi 10 druhů, nejvíce ohrožených na území EU. Na Slovensku žije kolem 700 medvědů, přestože myslivecké statistiky udávají počet víc než dvojnásobný. Úspěšná reintrodukce medvědů z území bývalé Jugoslávie v Pyrenejích ukazuje, že medvěd může obývat i poměrně kulturní krajinu, ovšem za předpokladu, že jej tamější obyvatelé přijmou.

U nás je výskyt medvěda evidován každoročně od r. 1973 v Beskydech, kde bylo opakovaně bylo zaznamenáno jejich přezimování. Objevují se i v severní části Hrubého Jeseníku, v Rychlebských horách a Bílých Karpatech. Medvěd, který v létě 2000 způsobil dvousettisícovou škodu na hospodářském zvířectvu, byl pravděpodobně dříve chován v zajetí.

Je medvěd nebezpečný?

Narozdíl od vlka a rysa, kteří člověka zásadně nenapadají, může být medvěd v určitých situacích nebezpečný. Bylo zjištěno, že evropští medvědi jsou mnohem méně agresivní než medvědi, žijící na východ od Uralu nebo v Severní Americe, přesto občas dochází k útokům medvěda na člověka i ve střední Evropě (např. na Slovensku). Faktory přispívající k růstu agresivity medvěda jsou (s klesajícím stupněm významu) tyto: zranění medvěda, přítomnost mláďat, přítomnost kořisti, překvapení medvěda, medvěd ve svém brlohu, přítomnost psa. Odborníci radí v případech setkání s medvědem nedívat se mu do očí, neutíkat a pomalu se vzdalovat z místa setkání. Pokud vás medvěd sleduje, je dobré odhodit část oděvu nebo jídlo, které máte sebou. Při případném napadení je nezbytné chránit si životně důležité orgány schoulením do klubíčka. Nejmoudřejší však je setkání s medvědem předcházet - nevstupovat do hustých porostů a nebo upozorňovat na svoji přítomnost mluvením. Medvěd má výborný sluch a když uslyší člověka, raději se mu vyhne.

Hodnocení: 2.7/5 (23 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !