referáty
nejnovější referáty
List rostliny
Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:23 | 0 komentářů | Přečteno: 3986 krát
Je nejproměnlivější částí rostlinného těla. Většina druhů rostlin má listy zelené, protože buňky jejich základního pletiva (mezofylu) obsahují tělíska chloroplasty se zelenými asimilačními barvivy chlorofyly. V chloroplastech se uskutečňuje fotosyntéza. Asimilují i jiné zelené nadzemní části, ale nejvíce právě listy. V pokožce, zpravidla na spodní straně listů, jsou průduchy, kterými se děje výměna dýchacích plynů. Každý průduch je tvořen dvěma svěracími buňkami ledvinovitého tvaru a mezi nimi je průduchová štěrbina. Plochou čepelí listů se také odpařuje největší část vody, kterou rostlina načerpala kořeny; tento proces se nazývá transpirace.
Listy mají omezený růst a tvoří se pouze na stonku. Také jejich životnost je časově omezená, u bylin žijí pouze jediné vegetační období. Po jeho skončení ztrácejí funkci a opadávají. Listy některých druhů dřevin vytrvávají po více let (například u většiny jehličnanů, u břečťanu). Nazýváme je rostliny vytrvalé, vždyzelené. To neznamená, že by neopadaly nikdy, ale že se obměňují až po několika letech (přesněji po několika vegetačních sezónách).
Na rostlině rozeznáváme několik typů listů: děložní listy se vyvíjejí v různém počtu, podle toho, zda se jedná o rostlinu jednoděložnou nebo rostlinu dvouděložnou. Nahosemenné rostliny klíčí větším počtem děloh. V asimilačních listech probíhá fotosyntéza. Listeny jsou umístěny nejblíže k rozmnožovacím orgánům. Mohou být i redukované; z jejich úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství. U některých druhů rostlin je listen nápadně zbarvený a láká hmyz k opylení (například toulec áronovité rostliny toulitky zvané anthurium).
Také listy mohou být různě přeměněny (modifikovány), například v nezelené šupiny (chrání pupeny), v trny (u dřišťálu), v úponky (jejich pomocí se například hrách přichytává opory), nebo v zásobní orgány (zdužnatělé listy cibule). Listy některých masožravých rostlin, například láčkovky, se přeměnily v lapací zařízení. Vytvořily „konvici“, po jejíž hladkých vnitřních stěnách neopatrný hmyz sklouzne dovnitř. Na dně pasti je kapka dešťové vody s rozpuštěnými trávicími fermenty, které rozloží měkké části hmyzího těla. Výživnou tekutinu rostlina vstřebá a nestravitelné zbytky po otevření víčka odfoukne vítr. Nehezká smrt! Masožravé druhy rostlin žijí v chudých půdách a trávením bílkovin živočišného těla si zajišťují přísun zejména dusíkatých látek.
Asimilační listy se skládají z čepele, řapíku a někdy i z palistů, popřípadě z listové pochvy (nejspodnější, rozšířená část listu, která objímá lodyhu). Čepel je většinou plochá. Podle jejího tvaru se rozlišují listy jednoduché (jejich čepel je nedělená, celistvá, například laločnatá jako u dubu), a na listy složené (čepel je složena z menších lístků; například u jasanu). Složené listy mohou být zpeřené (lichozpeřené jsou u rajčete, sudozpeřené u hrachu), nebo dlanitě složené (u jetele, jírovce).
Komentáře (0)
Přidat komentář
přihlášení
o webu
sponzor webu
Sponzorem portálu jsou referatyzababku.cz,referáty pro vás na zákázku!
