Kopřiva (kopřiva dvoudomá)

Autor: Tom Lexís | 11.12.2009 17:08 | 0 komentářů | Přečteno: 2656 krát

Říše : rostliny

Kmen/oddělení : krytosemenné rostliny

Třída : dvouděložné rostliny

Řád: kopřivotvaré

Čeleď : kopřivovité

Rod : kopřiva

Druh : kopřiva dvoudomá


Výskyt v přírodě : Většinou tvoří celé porosty v lužních lesích, vlhkých hájích. Je to typický rumištní druh. Vyskytuje se na půdách bohatých na dusík a na organické látky. Proto se často objevuje v blízkosti lidských obydlí, u plotů, kolem cest, všude, kde je půda přehnojená organickými hnojivy. Roste od nížin až do horských poloh. Je rozšířená po celém světě. Nenajdeme ji pouze v tropické Africe a Jižní Americe.

Místo v potravním řetězci : Kopřiva je nevítaný plevel na zahrádkách, na loukách poblíž chat a chalup či v příkopech.

Popis a jak je přizpůsobena prostředí : Dvoudomá, vytrvalá rostlina, vysoká až 150 cm, s plazivým, bohatě větveným oddenkem žluté barvy. Z něho neustále vyrůstají nové lodyhy. Lodyha je přímá, čtyřhranná, celá pokrytá žahavými chloupky (trichomy). Listy jsou řapíkaté a vstřícně postavené. Čepel je velká, podlouhlá, srdčitě vejčitá a dlouze zašpičatělá. Její okraj je zubatý. I listy jsou pokryté žahavými chlupy. Trichomy jsou dlouhé, duté, na spodu mají ztlustlé buňky. Jejich špička je ostrá a tvrzená oxidem křemičitým. Díky hrotu proniká trichom do pokožky, po odlomení špičky pronikne do ranky jedovatá látky

Výživa a rozmnožování : Samčí květy tvoří přímé laty, které vyrůstají v úžlabí listů. Samičí květenství mají delší větve a jsou převislé. Kvítky mají zelenavé okvětí, jsou drobné a také nesou žahavé chlupy. Plodem je vejčitá nažka. Rozmnožuje se i pomocí podzemních výběžků. Rostlina kvete od června do října.

Příbuzné druhy : Kopřiva dvoudomá

Význam pro člověka : Tato léčivka obsahuje řadu důležitých látek. Jsou v ní obsaženy ve velkém množství kyseliny mravenčí a octová. V nati se vyskytuje vitamin C, provitamin A, také minerální látky: železo, vápník, draslík, mangan, fosfor a další. Žahavé chlupy obsahují histamin, acetylcholin a látku, která způsobuje stahování hladkého svalstva. Histamin (látka vzniklá z aminokyseliny histidinu) a acetylcholin způsobují po vpichu žahavého chlupu nepříjemné pálení. Z této rostliny se sbírají nejen listy, ale i nať a oddenek s kořeny. Čaj z listů má mírné močopudné účinky. Užívá se jako podpůrný prostředek při cukrovce, při jaterních a žlučových potížích, při střevních a žaludečních katarech, také při zánětu dýchacích cest a při revmatismu.
Zajímavosti a obrázky : Asi jste již nejednou prokleli kopřivu, o kterou jste se právě spálili. Ale ona za to nemůže.To co pálí, je koncentrovaná kyselina mravenčí, která je obsažená v chloupcích.

Hodnocení: 2.2/5 (29 hlasů)

Komentáře (0)

Přidat komentář

Odeslání komentáře
Pro tučné písmo použijte [B]text[/B] pro kurzívu [I]text[/I]
Smajlíci: :-) ;-) :-( :-D :-! 8-) :-/ *WALL* *ROFL* *LOL* *YES*

© Copyright 2008 - 2010 Portik.cz - all rights reserved, realizace Live trading, s.r.o.
Nezodpovídá za kvalitu, zdroj a prává všech uveřejněních referátů !