Referáty

Tabulka výhřevnosti paliv
Bioplyn skládky Dunajská Streda 17,22 MJ/m3
Bioplyn z reaktorů 23,93 MJ/m3
Brikety 22,34 MJ/kg
Butan – kapalný 47,70 MJ/l
Butan – plynný 123,55 MJ/m3
Černé uhlí A hrubé 25,96 – 30,00 MJ/kg  

Barviva hrají velmi důležitou roli při výrobě průmyslových potravin. Barva potraviny často utváří první dojem spotřebitele. Většina lidí v samoobsluze nesáhne pro bezbarvou pomerančovou limonádu, zejména je-li vedle ní vystavena limonáda krásně oranžová.
Dalším pádným důvodem pro použití barviv je snaha přesvědčit spotřebitele o tom, že výrobek obsahuje maximum přírodních složek. Spotřebitel dá například přednost červeně zabarvenému jahodovému jogurtu před jogurtem méně barevně výrazným  

SMĚSI
-většina látek v přírodě se nachází ve směsích(žula,voda,vzduch…)
-směs se sklásá ze 2 nebo více složek.

NAPŘ.: ŽULA-křemen,slída,živec.
VODA-soli,nečistoty,H2O
KÁVA-voda,kávovina,soli(cukr)
VZDUCH-kyslík,dusík,voda,oxid uhličitý,vzácné plyny.  

Ropa patří mezi tzv. fosilní paliva, kam dále zahrnujeme uhlí a zemní plyn. Původně se tato surovina označovala jako nafta (z perského slova „nafátá“ což znamená „vytékati“), ale protože u nás se jedna pohonná hmota nazývá „motorová nafta“, zkráceně se říká „nafta“, která se z ropy vyrábí, docházelo k záměně části za celek, byl pro surovinu zvolen název používaný v polštině a ve východním Slovensku.¨  

číslo prvku název rok objevitel alternativa
1 Vodík 1766 Henry Cavendish (1731-1810)
2 Helium 1868 Pierre Janssen (1824-1907)
3 Lithium 1817 Johan A. Arfvedson
4 Beryllium 1798 Louis N. Vauquelin (1763-1829)
5 Bor 1807 sir Humphry Davy (1778-1829) 1808 Joseph Gay-Lussac (1778-1850) a Louis Thenard (1777-1857)
6 Uhlík starověk -
7 Dusík 1772 Daniel Rutherford
8 Kyslík 1774 Joseph Priestley (1733-1804)   

PLASTY: První plast (dříve „umělá hmota“) byl vyroben roku 1862. Do té doby se používaly ke zhotovování nejrůznějších předmětů přírodní materiály jako dřevo, sklo, keramika, slonovina nebo jantar. Plasty tyto drahé materiály v mnoha případech plně nahradily. Jsou pevné, za tepla dobře tvarovatelné, mají malou hustotu, jsou dobrými izolátory elektrického proudu a tepla, jsou na vzduchu stálé a některé jsou odolné proti účinkům žíravin a jiných chemikálií.  

Periodická tabulka prvků je uspořádáním všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucího atomového čísla a seskupené podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. Řídí se tzv. periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Obvykle je kromě chemického symbolu prvku uvedeno i jeho atomové číslo, relativní atomová hmotnost, případně další údaje o prvcích.  

V průběhu 19.století řada chemiků usilovala o uspořádání prvků dle velikosti jejich atomů tak, aby byly zřejmé určité podobnosti v jejich vlastnostech a chování. Nejúspěšnější byl Rus Dimitrij Mendělejev, který v roce 1869 vytvořil základ moderní periodické tabulky.