Referáty

Hlemýžď zahradní
Náš největší plž, místy hojný, obývá listnaté lesy, křovinatá místa i zahrady především v nížinách. Rád se zdržuje na vápenitém podkladu třeba na zdech zřícenin. Má ulitu až čtyři centimetry vysokou a právě tak širokou. Dožívá se až šesti let. Živí se rostlinami. Je to obojetník, v květnu až v srpnu klade až šedesát vajíček do vyhrabaných jamek [...]

Jsou soubory buněk, které tvoří tělo rostlin, mají také své specifické vlastnosti a funkce. Vznikají stejně jako tkáně živočichů – dělením a diferenciací (rozrůzněním) buněk. Dělí se na pletiva dělivá a pletiva trvalá. Příkladem dělivého pletiva je meristém, jeho buňky si trvale uchovaly schopnost dělení. Jsou z něho vybudovány nejmladší části rostlinných orgánů (například vrcholový [...]

Plazmid (též plasmid) je malá kruhová molekula DNA schopná sebereplikace, kterou můžeme najít v cytoplazmě některých archeí, bakterií a u několika málo skupin eukaryot. Množí sev bakteriální buňce nezávisle na bakteriálním chromosomu. Je relativně samostatná a může se předávat mezi buňkami
Jedna bakteriální buňka může obsahovat 0 až desítky plazmidů.

Nezasvěceným připadají pavoukovci pravděpodobně stejní jako hmyz, kterému jsou podobní stavbou těla, mají však čtyři páry končetin. Vzhledem k masožravému způsobu výživy a schopnosti tvořit vlákno vykazuj mnoho odchylek od typických členovců. Protože všichni pavoukovci jsou masožraví, jsou dobře přizpůsobeni k chytání a usmrcení kořisti. Mají dobře vyvinuté chelicery a dokáží svou kořist znehybnit pomocí [...]

Třída:savci
Řád:šelmi
Čeleď:medvědi
Výška:stojící samec 1,5 metru,samice bývají o něco nižší
Hmotnost:až 120 kilogramů
Výskyt:jihozápadní čína
Zajímavost
Panda velká se denně věnuje šesnáct hodin i více hodin příjímání potravy,ale za tuto celou dobu stráví jen tolik,co sežera za tu necelou hodinu.Panda velká má nejsilnější stoličky ze všech šelen na světě.Sežerou až 12-14 kiligramů za jednu hodinu trávy a lystí ze stromů.

Ozon je zvláštní plyn, jehož molekula je tvořena třemi atomy kyslíku. Je součástí tenké vrstvy atmosféry, která pohlcuje nebezpečné ultrafialové záření ze Slunce. Průměrná celosvětová tloušťka ozónové vrstvy je 300 Dobsonových jednotek. S ozonem se můžeme setkat také při povrchu Země, kdy již naše zdraví nechrání, ale naopak poškozuje.

Život existuje prostřednictvím organismů, živých jedinců. Z hlediska funkce každý organismus představuje ohraničenou soustavu, která není ale od okolního, zpravidla neživého prostředí, zcela oddělena. Je charakterizován těmito základními vlastnostmi: 

Naše lesy jsou odpradávna naše velké hospodářské a kulturní bohatství. Svoji nezaměnitelnou podobou nám dávají velkou energii pro život v této zemi, dávají nám bezpočet podob na práci, rekreaci a další praktické využití. I když máme někdy dojem, že naše lesy jsou téměř nekonečné není tomu tak, proto zasluhují naši ochranu. Naše lesy v poslední [...]